1. No category

Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav slavistiky
Slovinský jazyk in literatura
Denisa Navrátilová
Vulgarizmi v slovenskem jeziku
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Laura Fekonja
2010
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala
samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………………………
2
Zahvaljujem se mentorici Mgr. Lauri Fekonja
za njen čas, mentorstvo in nasvete pri izdelavi bakalarskega dela.
3
KAZALO
KAZALO…....................................................................................................................
4
1.UVOD..........................................................................................................................
5
2. TEORETIČNI DEL……………….……….............................................................
7
2.1 TERMINOLOGIJA POVEZANA S TEMO.….……..…...…………..................
7
2.1.1 STILNO ZAZNAMOVANE BESEDE .……….……….…..........................
7
2.1.2 ČUSTVENO OBARVANE ALI EKSPRESIVNE BESEDE........................
7
2.1.3 DEFINICIJA VULGARIZMOV.……........................................................... 10
2.1.4 DEFINICIJA KLETVIC…………..…………..............................................
12
2.2 ZAKAJ NEKATERI LJUDJE PREKLINJAJO?.................................................
12
2.2.1 SLOVENSKE KLETVICE...…..………………...........................................
12
2.3 MEDJEZIKOVNA HOMONIMIJA ……..…….……….……...........................
14
2.3.1 MEDJEZIKOVNA HOMONIMIJA PRI VULGARIZMIH…….................. 15
2.4 IZPOSOJENKE…………………..……….….…...….........................................
17
2.4.1 IZPOSOJENKE IZ NEMŠČINE………….…...…........................................ 17
3. PRAKTIČNI DEL………………………………….................................................
18
3.1 ANDREJ E. SKUBIC............................................................................................ 18
3.2 GRENKI MED……..............................................................................................
19
3.2.1 ANALIZA VULGARIZMOV …..…............................................................. 19
3.3 OBRAVNAVANJE SLOVARJA .......................................................................
26
3.4 SEZNAM KRATIC UPORABLJENIH V SLOVARJU...................................... 27
3.5 SLOVENSKO-ČEŠKI SLOVARČEK IZBRANIH VULGARIZMOV ............. 28
3.6 INDEKS ……………..………………………………………………….….......
44
4. ZAKLJUČEK ...........................................................................................................
45
5. RESUMÉ ...................................................................................................................
47
6. SEZNAM LITERATURE ........................................................................................ 49
7. SEZNAM VIROV….................................................................................................. 51
4
1. UVOD
Motiv za izbor teme sem dobila na predavanju prevajalcev. Po predavanju je
sledila razprava s prevajalci in tam je eden izmed udeleţencev vprašal prevajalca iz
slovenščine v češčino: „Kako vam gre prevajanje vulgarizmov?“ To vprašanje in kratka
razprava potem o tej temi sta me zelo prevzela, ker je bila to zame nova spodbuda.
Med študijem slovenščine praktično nisem prišla v stik z vulgarizmi. Prvič sem
se srečala z vulgarnimi slovenskimi besedami pri branju mladinskih romanov in
v filmih. Ko sem začela pisati to delo nisem imela nobene izkušnje s prevajanjem,
vendar se je to v poteku pisanja spremenilo. Zahvaljujoč prevajalskemu seminarju sem
lahko poskusila prevajati tudi besedila iz romanov, v katerih sta bila tako pogovorni kot
tudi vulgarni jezik. Takrat sem ugotovila, da je prevajanje vulgarizmov v praksi
komplicirano, predvsem pri prevajanju vulgarizmov, ki nimajo čeških ekvivalentov,
npr. pogosto uporabljane jebemtimater, pizda ji materina, jebemtiboga ali dve tipični
slovenski kletvici kot sta tristo hudičev in tristo kosmatih (medvedov).
Moje zanimanje je spodbudilo sodobno povečanje uporabljanja nizkih besed.
Kadar gledamo televizijo, poslušamo radio, se povsod uporabljajo nizke besede. Na
prvem mestu pa je splet, ki je raj za vulgarizme. Tu lahko skoraj v vsaki diskusiji
najdemo vulgarizme. Vulgarno okrog nas govorijo vedno mlajši otroci. Ko sem bila
otrok, pred petnajstimi leti, nisem poznala vulgarizmov, danes slišimo govoriti vulgarno
ţe otroke v vrtcih. Kadar gremo blizu osnovnih šol, ugotovimo, da so za današnje
otroke (slogovno) nizke besede normalne, uporabljajo jih brez teţav. Ko sem vprašala
študente iz Slovenije, so mi potrdili, da je situacija v Sloveniji enaka kot na Češkem.
Najstniki imajo svoj sleng, ki vsebuje vulgarno besedišče, s katerim podpirajo svoj
socialni poloţaj med vrstniki.
Vulgarni jezik postopoma pridobiva na pomenu pri prevajalcih, saj bo vedno
bolj prodiral v dela, ki jih bodo prevajali. V primeru literature za mlade, prevod
predstavlja še večje teţave, ker usmerjen k mlajšim starostnim skupinam se povečuje
oddaljenost med prevajalcem in jezikom, ki ga je treba izkoristiti v prevodu.
5
V strokovnih slovenskih in tudi čeških knjigah namenjenih kulturi jezika ni
posvečeno veliko pozornosti vulgarizmom.
Praktični del svoje bakalarske naloge sem posvetila analizi vulgarizmov v knjigi
Andreja Skubica Grenki med in poskusu oblikovanja slovensko-češkega slovarčka
vulgarizmov. Slovarček vsebuje 107 gesel. Vulgarizme sem izbrala iz Slovarja
slovenskega knjižnega jezika in iz uporabljenih vulgarizmov v knjigi Grenki med.
Ugotovila sem, da je tema vulgarizmov v slovenščini zelo zanimiva in da bi bilo
smiselno posvetiti ji več časa in prostora v magistrskem delu.
6
2. TEORETIČNI DEL
2.1 TERMINOLOGIJA, POVEZANA S TEMO
2.1.1 STILNO ZAZNAMOVANE BESEDE
Veliko nevtralnih besed ima vzporednice, ki sicer pomenijo (popolnoma ali
pribliţno) isto, drţi pa se jih še posebna barva ali ozračje; prim. npr. sopomenke glava –
buča – betica, pasti – telebniti, šmarnice – solzice, podstrešje – dile – na vrhu, soba –
hiša, umreti – preminiti – izdihniti – stegniti se – crkniti, ne imeti volje – biti brezvoljen
ipd. Buča in betica namesto glava zvenita slabšalno, telebniti v primeri s pasti podaja še
občutek nerodnosti, solzica v primeri s šmarnico zveni narečno, dile ali na vrhu za
podstrešje prav tako narečno, hiša namesto soba kmečko, preminiti namesto umreti je
ublaţevalno in nekako pridvignjeno, stegniti se ali crkniti namesto umreti zveni grobo,
za človeka neprimerno, je brezvoljen namesto nima volje nekako samo knjiţno ipd.1
2.1.2 ČUSTVENO OBARVANE ALI EKSPRESIVNE BESEDE
To so tiste besede, pri katerih človek razodeva svoj čustveni odnos do
poimenovanega. To dela večinoma tako, da stvari poimenuje s krepkejšim izrazom, kot
bi bilo potrebno (npr. bataljon ljudi nam. veliko ljudi), jih poimenuje po samo eni
pretirano pojmovani lastnosti (npr. hlačman 'človek/otrok, ki so ga same hlače'), ali pa
se namesto običajnega poimenovanja uporabi kako ublaţevalno, olepševalno (npr. ne
biti pričisti 'biti zmešan/nor'). Prim. še brezupen (nered) 'popoln', briljanten (uspeh)
'sijajen', barva 'prepričanje', čistkan 'lepo čist', drobiti 'drobno iti', drpaleţ 'kdor veliko
dela', hlačati 'nerodno hoditi'.2
Pri večini čustveno obarvanih besed lahko določimo, za katero čustvo gre, tj.
kako na ubesedovano predmetnost gleda ubesedujoči (ali je gledal, ko je ubesedoval).
Po značilnem razmerju v Slovenski slovnici ločimo potem ljubkovalne, slabšalne,
zmerjalne besede, pa psovke, ironične besede ipd. V Slovenskem pravopisu se navajajo
naslednje čustvenostne oznake: čustvenostno/ekspresivno, ljubkovalno, slabšalno,
1
2
TOPORIŠIČ, Joţe. Slovenska slovnica. Maribor: Zaloţba Obzorja, 2000, s. 124.
Prav tam. s. 124.
7
otroško, olepševalno, omiljevalno, šaljivo, poudarjalno, vzneseno, ironično, zmerjalno,
nizko in kletvica/kletev.3
Ljubkovalne besede izraţajo naklonjen odnos do poimenovanega, npr. siničica
nam. sinica, ţenica ali ţenka nam. ţen(sk)a, hlaček 'majhen otrok', ročica, sedkati,
čičati. Take besede imajo ljubkovalni nadih bodisi zaradi manjšalnih pripon lahko pa so
ljubkovalni tudi koreni (čičati). Veliko besed pa se ljubkovalno uporablja preneseno,
npr. srček, srce moje, muca (oboje v pomenu dragega človeka). Veliko ljubkovalnih
poimenovanj je pri krstnih imenih, npr. Tonček, Andrejka, Joţek, Micika ipd.
Ljubkovalna krstna imena s pogosto rabo izgubijo ljubkovalni pridih in se rabijo
nevtralno, npr. Janko, France, Joţko, Tinka. Ljubkovalnice se nato delajo iz njih
z dodatnimi priponskimi obrazili, npr. Janček, Tinkica ipd. Posebno veliko ljubkovalnih
besed je v otroškem govoru (tj. tudi v govoru odraslih z otroki): číčati, púpati, glávica,
nôgica, ájati, pápati, papá (zbogom, adijo), médo, hôvhôv.4
Olepševalne besede zaznamujejo manj ugodno poimenovanje z bolj ugodnim za
naslovnika ali prizadetega, npr. dolgoprstneţ (tat), sposoditi si (ukrasti), radodarna
(privoljiva), hudiman (hudič), nelep (grd), preminiti (umreti). Podobne so omiljevalne
besede: hudobica (hudoba), ješč (poţrešen), je bela (jebenti), presneto (prekleto),
v roţicah (pijan), hoditi s kom (imeti se rad).5
Slabšalne besede izraţajo nenaklonjen odnos do poimenovanega: abecedar
'slovničar', diletant 'priučen strokovnjak', čmerika 'kislo vino', čvekanje 'prazno
govorjenje, govoričenje', pankrt 'otrok', onegaviti 'delati kaj neustrezno' ipd. Slabšalni
prizvok dobi vse sicer odraslo, primerno veliko in sploh normalno, če za to uporabljamo
besede za majhno, neznatno, nedoraslo; taka slabšalnost se posebno čuti, če
samostalniku moškega ali ţenskega spola damo pripono za srednji spol, ali če kaj glede
na raven imenujemo neustrezno: tisto človeče, tako ţenšče, bedasto one; tako še
manjšalnice kakor: knjiţica 'knjiga', darilce 'darilo', članek 'razprava', člančič 'članek',
poročilo 'kritika', škatla 'radio, avto', luknja 'soba' ipd. Tudi tu so nekateri izrazi
slabšalno zaznamovani zaradi priponskega obrazila, npr. pisun, knjiţura. Prizvok
grobosti imajo npr. pankrt ali bastard 'otrok, človek', stegniti se 'umreti'.6
Ţe sovraţen odnos do poimenovanega izraţajo zmerjavke in psovke, npr. če se
za človeka reče, da je gnida, ali ga sicer poimenujemo z imenom takega, česar ljudje ne
3
TOPORIŠIČ, Joţe. Slovenska slovnica. Maribor: Zaloţba Obzorja, 2000, s. 124.
Prav tam. s. 125.
5
Prav tam. s. 125.
6
Prav tam. s. 125.
4
8
cenijo; taka imena so zlasti imena ţivali, npr. svinja, prasec, prase, konj, osel, krava,
vol, bik, tele, koza, kača, gos, slon ipd.; taka mitološka bitja so še hudič, satan ipd.
Svinja ipd. izraţajo nekako teleseno in duševno umazanost in nečistost, konj nerodnost,
osel in tele neumnost, gos domišljavost in nespamet, kača hudobnost, priliznjenost,
zvitost, hudič zlobo in hudobnost ipd.7
Nizke besede so tiste, ki izraţajo druţbeno ali moralno nesprejemljivo,
prostaško raven označevanja (med)človeških reči: srati (iztrebljati se), fukati (spolno
občevati), kurec, pizda, crkniti (umreti), jebača (spolna občevalka), stegniti se (umreti),
povreči se (roditi se), spečati se.8
Posebna skupina besed so kletvice, npr. presnet nazaj, fiks lavdon, madonca,
hudič, hudiča, orka (madona), frdamano, porkeţ.9 V sodobni slovenščini se te besede
skoraj ne uporabljajo.
Ironično zvenijo besede, kadar nenaklonjenost ali neodobravajoče razmerje do
česa izraţamo z nasprotnostnimi protipomenskimi sredstvi. Pri ironiji torej to, kar je
negativno ali slabo, imenujemo z izrazom za pozitivno ali dobro, naš glas, sotvarje ali
sobesedilo, v katerem je to rečeno, pa povedo, da je mišljeno ravno nasprotno, npr.: To
je pa res junaško, pretepsti takega otroka; Pravi Eskulap si, še tako majhne rane ne znaš
ozdraviti; Ti si pravi strokovnjak za gradnje, ko znaš tako odlično samo podirati; luč, ki
ne sveti. Redkeje se rabi tudi negativno ali nasprotno poimenovanje za kaj, kar je
pozitivno: v gnili (prvi kar urejeni) Jugoslaviji; pregrešni (sijajni) Pariz; le vpij (tiho
bodi vendar).10
Šaljive besede so tiste, ki nevtralni nanosnik zajamejo z besedo, ki zbuja smeh,
sproščen čustveni odziv: čebula (ţepna ura), bučman, kozliček (otrok).11
Obstajajo tudi vznesene besede, npr. obličje (obraz), Gospod (Bog), alma mater
(univerza), očetnjava (domovina), soproga (ţena), izvoljenka (dekle, zaročenka),
Njegovo veličanstvo (kralj, cesar), radostiti se (veseliti se), kreator (stvarnik),
prevzvišeni (duhovnik), gruda (zemlja).12
Poudarjalne besede so tiste, ki izraţajo stopnjevalnost pomenskih sestavin
poimenovanega: babilon (zmešnjava), dedec (postaven moški), moţák (moški),
7
TOPORIŠIČ, Joţe. Slovenska slovnica. Maribor: Zaloţba Obzorja, 2000, s. 125.
Prav tam. s. 125.
9
Prav tam. s. 125.
10
Prav tam. s. 125.
11
Prav tam. s. 126.
12
Prav tam. s. 126.
8
9
moţakar (moţak), kmetavzar (kmetavz), beračón, dírjati se (teči); drobcen, sestričica,
drnjohati (smrčati).13
2.1.3 DEFINICIJA VULGARIZMOV
Vulgarizmi nastopajo v poročevalskih besedilih novejšega časa, pred
osamosvojitvijo Slovenije jih v teh besedilih tako rekoč ni bilo. Razlogi so različni.
Skrivanje za nujnostjo točnega navajanja izrečenega (v tujini ali doma), drastično
opozarjanje na odklonilno mnenje o opisovani vsebini, tudi posnemanje vsakdanje
nejavne govorne okoliščine, v kateri glede rabe vulgarizmov pač nismo tako strogi,
ipd.14
Nizka beseda izraţa negativen in močno čustven odnos k stvari ali osebi, na
katero je usmerjena. Uporabo nizkih besed v pisni in ustni obliki druţba večinoma šteje
za neustrezno. Nizke besede se uporabljajo kot psovke ali kot sredstvo za sprostitev
notranje napetosti (kletev).V češkem jeziku se nizke besede skoraj izključno zadevajo
tabuizirane teme, kot je seksualno obnašanje, izločanje urina ali blata.15
V nekaterih kulturah so take besede tabuizirane, tako da je njihova uporaba
v javnosti lahko kaznovana. V nekaterih drţavah so filmska, televizijska in radijska dela
v določenih okoliščinah cenzurirana tako, da ne bi vsebovala teh besed. Nekateri ljudje
namesto vulgarnih besed uporabljajo besede, ki niso same po sebi vulgarizmi, ampak se
začenajo z isto črko ali zlogom kot njihovi vulgarni nasprotki. S tem se izogibajo javni
cenzuri. Taka beseda lahko potem ţivi svoje ţivljenje.16
V Enciklopediji slovenskega jezika je beseda vulgáren – rna –o definirana kot to,
česar kultura in civilizacija določene skupnosti ne priznavata kot primerno za druţbeno
/ druţabno sporočanje bodisi v javnosti bodisi v zdruţbah, kakršne so npr. druţina,
soseska, prijateljska / interesna / popotna ... zdruţba. To so npr. poimenovanja za
spolnost, sekrecijo, izraţanje afektov (npr. s kletvijo): prim. pizda: 1. ţensko spolovilo,
2. 'slab človek'; scati 'prazniti sečni mehur'; jebenti 'izraz jeze'. V strokovni rabi je prvo
vulva, drugo urinirati. V slengu ima tako izraţanje drug, čustveno obarvan, potrjevalen
13
Prav tam. s. 126
KOROŠEC, Tomo. Stilistika slovenskega poročevalstva. Ljubljana: ČZD Kmečki glas, 1998, s. 21.
15
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgarismus
16
Prav tam.
14
10
pomen (Jebenti, je to fejst baba / dobra pička ipd.)17
Nizke besede pogosto izhajajo iz tujega jezika, s katerim je prebivalstvo pogosto
v stiku. (npr. češka beseda kunda verjetno izhaja iz latinske besede cunnus in je v
češčino prišel čez srednjo zgornjo nemško besedo kunt.18
Eden izmed naslednjih virov nizkih besed je sprememba pomena. Beseda šukat
je naprimer izvirno pomenila le premikanje v majhnem prostoru (to je bilo uporabljeno
npr. v knjigi Babička Boţene Nemcove, tudi v Haškovem Švejku, ki je bil napisan okoli
leta 1920, in v F. L. Veka Aloisa Jiraska), medtem ko se danes uporablja kot vulgarizem
za spolno občevanje. Podoben pomen besede je ohranjen v poljščini, („szukać“ pomeni
iskati), tudi v ukrajinščini („Шукати“). Podoben razvoj je predtem imela beseda mrdat,
ki je izvirno pomenila le hitro gibanje (ta pomen je ostal v slovaščini - mrdnúť plecom
= stresti z rameni).19
V Enciklopedičnem slovarju češčine pojasnjujo, da je vulgarizem običajno
leksikalno sredstvo zasebnega pogovora, ki je nosilec ekspresivnega odtenka surovosti
in tako prihaja do določenih komunikacijskih pogojev do razprtije z jezikovno etiko.
Uporaba vulgarizmov uvršča njihove uporabnike med govorce z niţjo socialno kulturo.
V poslušalcih, ki se obnašajo socialnemu standardu primerno, to povzroča praviloma
negativne odnose do govorca. Navada na vulgaren govor vodi pogosto k temu, da
uporabniki vulgarizmov prenehajo čutiti njihovo surovo ekspresivnost in jih uporabljajo
samodejno v svojih izjavah namesto nevulgarnih izrazov. Nekateri vulgarizmi potem
postanejo "parazitski" izrazi (npr. vole, kurva, do prdele). Vulgarni elementi so tipični
predvsem za mladino, prav tako pa jih uporabljajo tudi govorci, ki ohranjajo jezikovno
etiko. Govorci jim namenijo bodisi svoja čustva (npr. Všecka ta snaha byla na hovno!),
in nekateri jih uporabljajo namerno, da bi šokirali udeleţence konverzacije (např. To
musel udělat nějakej blbec). Sčasoma se je bolj oslabuje tabuizacije vulgarnih izrazov in
iz konverzacije prodrejo tudi v umetnostno literaturo.20
17
TOPORIŠIČ, Joţe. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba, 1992, s. 360.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgarismus
19
Prav tam.
20
Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 533-534
18
11
2.1.4 DEFINICIJA KLETVIC
V Enciklopediji slovenskega jezika je beseda klétev –tve definirana kot
označitev zunajne ali svoje lastne predmetnosti z izrazi zlasti izločevalnega in
seksualnega področja, še posebej, če so označevane stvari določeni druţbi tako rekoč
svete, npr. bog, verske osebe, sorodniki, npr. prekleto (olepševalno presneto), hudič
prekleti, jebenti, drek itd. Glagoli so lahko vezljivostno polno zasedeni. V slovenskih
kletvicah je veliko prevzetega iz sosednjih jezikov.21
2.2 ZAKAJ NEKATERI LJUDJE PREKLINJAJO?
Izmed različnih vrst govora zavzema posebno mesto preklinjanje. Zakaj nekateri
ljudje preklinjajo? Za prve običajna ljudska razlaga je ta, da so kletvice besede, ki jih
ljudje rabijo, kadar nimajo na voljo drugih. Ta razlaga vidi v preklinjanju znamenje
človeške slabosti. Človekov besedni zaklad je tako šibak, da mora rabiti ne tako
imenovane »lahke« in »lene« besede. Druga razlaga govori seveda v prid preklinjanju.
Izhaja iz iste ugotovitve, da so kletvice besede, ki jih uporabljamo, kadar nimamo na
voljo drugih. Toda tokrat te besede niso videne kot osebna slabost, ampak kot posledica
posebnih situacij, v katerih so te besede najustreznejše, so skratka kot »naročene«.22
2.2.1 SLOVENSKE KLETVICE
Slovenski akademik Trstenjak trdi, da obstaja ena sama slovenska kletvica:
preklet hudič! Vse preostale naj bi bile zgolj prevzete od sosedov.23
Tudi če odpremo slovenski pravopis iz l. 1950, med slovenskimi besedami ne
najdemo osnovnih kletvenih glagolov, kot sta jebati in fukati, niti ne samostalnikov
pizda in pička ter kurec. Tam ni niti nedolţne riti, sama zadnjica pa ni uvrščena kot
geslo, marveč je srameţljivo skrita v gnezdo gesla »zadnji«. A reč se ne konča z
odsotnostjo besed s seksualnimi konotacijami, slovar ne vsebuje niti bazičnega izločka,
kot je drek, ali pa njegove evfemistične inačice blato/človeško. Pravopis iz l. 1962 je
21
TOPORIŠIČ, Joţe. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba, 1992, s. 82.
NEŢMAH, Bernard. Kletvice in psovke. Ljubljana: Nova revija, 1997, s. 7.
23
Prav tam. s. 21.
22
12
izmed navedenih med slovenske besede vključil pizdo, rit in drek.24
Te odsotnosti bi kajpak potrjevale, da navedene obscene oz. kletvene besede, kot
so jebati, fukati, kurc in pička, ne pripadajo slovenskemu besedišču. Po drugi strani pa
slovar slovenskega knjiţnega jezika (1969-91) vendarle prinaša nekaj kletvic in psovk,
kot so: jebenti, ta prekleti kurec, kurec te gleda, pizda, pička ipd., in osnovna kletvena
glagola, kot sta: fukati/pofukati in jebati. Ker pa ta slovar ni normativen - saj preprosto
pobere vse besede, ki so zadosti frekventne, ne oziraje se na njihovo provenienco – ne
bi sam po sebi zdrţal kritik, da naštete kletvice in psovke niso slovenskega izvora.25
Merodajen za sodbo o slovenskosti pa je ţe po svojem imenu Etimološki slovar
slovenskega jezika. Bezlaj vanj uvrsti geslo: kurec »penis«, ki ga v obliki kurz najde
zabeleţenega ţe v 18. stoletju pri Pohlinu in Gutsmanu. Poišče pa mu tudi izvor:
»Nedvomno izvedeno iz kur, kura (Štrekelj, JA XXVII 50)«. Po Štreklju je bil torej
prvotni pomen kur »gallus«, se pravi »petelin«, šele potem naj bi po procesu
metonimije dobil pomen »penisa«.26
V Etimološkem slovarju slovenskega jezika pa najdemo tudi gesli: pizda in
pička, obe »vulva«. Pri čemer je npr. beseda pizda razširjena po številnih slovanskih
jezikih. Ta splošnoslovanska pojavitev pizde učinkovito pobije trditve o njeni
neslovenskosti in domnevnem prevzemu iz srbskega besednjaka.27
Pripoznal pa je Bezlaj kot slovenski besedi tudi osnovna kletvena glagola fukati
ter jebati. Prvega pojasni s »futuere«, dial. tudi »pihati, hukati, ţviţgati«, postverbalno
fuk (m.) »coitus«, fukanje, izvorno pa ga opredeli kot splošnoslovansko onomatopejo.
Drugega prav tako s »futuere«, pri čemer pa pripiše – zastarelo. Pridoda še postverbalni
jeb (m.), jebec, jebač, ter navede še sorodne srbohrvaške, bolgarske, ruske, ukrajinske,
poljske, staročeške, staroindijske in grške oblike.28
Bezlaj v etimološkem slovarju pokaţe, kako so glavne psovalne oz. kletvene
besede pristno slovenske in ne izposojenke iz sosednjih jezikov.29
Od kod izhaja to vehementno zanikanje slovenske avtentičnosti? Za slovarje
XX. stoletja Breznik-Ramovš (1935 in 1938) kot Breznik (1920) je značilna popolna
odsotnost nespodobnih besed. V teh slovarjih ni najti niti tako nedolţne besede, kot je
24
NEŢMAH, Bernard. Kletvice in psovke. Ljubljana: Nova revija, 1997, s. 21.
Prav tam. s. 22.
26
Prav tam. s. 23.
27
Prav tam. s. 23.
28
Prav tam. s. 24.
29
Prav tam. s. 24.
25
13
rit. V gnezdo gesla zadnji je zgolj v Breznik-Ramovševi izdaji iz 1935 postavljena tudi
zadnjica, ki pa je ţe sama po sebi evfemizem. Ob splošnem moralizmu tedanjega časa
je pomenljiv biografski podatek, da je bil Breznik teolog in kot tak še posebej občutljiv
do tako imenovanih nespodobnih besed. Toda, medtem ko so uradni pisci pravopisov
prakticirali cenzuro tako imenovanih, je Joţa Glonar v samozaloţbi l. 1936 kot
protipravopis objavil Slovar slovenskega jezika. V veliko obseţnejšem delu tako
najdemo: fukati, ki ga opiše s »švigati, pihati«, indikativno pa je, kako za njegov tretji
pomen ne najde niti slovenskega evfemizma, ampak poseţe po latinskem terminu
»coire«. Odsoten je glagol jebati, zato pa je z bogato sinonimiko opremljen izraz kurba
»javna grešnica, pocestnica, lovača, vlačuga, cipa«. V slovarju domujeta oba spolna
organa. Tako kurec, ki je »1. petelinček; 2. moški ud«, kot pizda »1. vulva; 2.
strahopezdljivec«. Pri slednji je očitno, da poleg denotativne funkcije opravlja tudi
psovalno oz. ţalitveno.30
2.3 MEDJEZIKOVNA HOMONIMIJA
Medjezikovna homonimija se mi zdi zelo zanimiva ţe od začetka mojega študija
slovenščine. Ker jo najdemo tudi pri vulgarizmih, sem se odločila nekaj malega napisati
tudi o tem.
V slovenščini se bolj uporablja za medjezikovno homonimijo izraze varljive
besede ali laţni prijatelji.
Laţni prijatelji se v jezikoslovju imenujejo podobne besede v različnih jezikih,
ki imajo različne pomene. Zahrbtni »prijatelji« površnih poznavalcev so zlasti besede v
sorodnih jezikih. Laţnih prijateljev je veliko med slovanskimi jeziki.31
Varljive besede so nevarne zlasti za prevajalce začetnike, sestavljalce
dvojezičnih slovarjev in tiste, ki se danega jezika učijo.32
30
Prav tam. s. 25.
http://sl.wikipedia.org/wiki/La%C5%BEni_prijatelji_%28jezikoslovje%29
32
PANČÍKOVÁ, Marta: Nekoľko príkladov medzijazykovej homonymie - slovinčina, slovenčina.
Obdobja 20. Ljubljana 2001, s. 499.
31
14
2.3.1 MEDJEZIKOVNA HOMONIMIJA PRI VULGARIZMIH
Ko sem iskala vulgarizme za slovarček v praktičnem delu, sem ugotovila, da
tudi med vulgarizmi obstajajo laţni prijatelji. Naredila sem primerjavo pomena
slovenskih in čeških besed. Levi stolpec slovenskih besed izhaja iz SSKJ33 in desni
stolpec izhaja iz slovarja - Slovník nespisovné češtiny.34
drek m
drèk drêka m, mest. ed. tudi dréku (ȅ é)
1. vulg. neprebavljeni delci hrane, ki jih vulg. bezcenná věc
organizem izloča skozi črevo; blato, govno,
iztrebki: stopiti v drek; kurji, pasji, svinjski
drek; smrad po dreku; umij se, smrdiš ko
drek
2. nizko kar je malo vredno, nepomembno:
vsak drek si zapiše; joka za vsak drek; tepec
boš ostal, če boš bral takle drek tako slabo
knjigo / bil je proti vojni in sploh vsemu
temu dreku // malo vreden, nepomemben
človek: ti si drek proti njemu / kot psovka na,
drek hudičev, da si boš zapomnil, kdaj si
izzival
3. nizko neprijeten, zapleten položaj: zdaj si
pa res v dreku; zmeraj je pomagal komu iz
dreka
4. nizko, v prislovni rabi izraža a) navadno v
zvezi z en močno zanikanje ali zelo majhno
mero: to me pa res en drek briga; vse si je
sam pripravil, doma je en drek dobil; iskal
sem, pa sem en drek našel b) v povedni rabi
omalovaževanje: drek je vse skupaj / elipt.
pravi drek, če me premestijo
5. nizko, v medmetni rabi izraža močno
zanikanje ali omalovaževanje: drek, ne bom
se pustil; drek, pa taka zabava! ● nizko vse
en drek je, če grem ali ne vseeno je; nizko
tako za en drek je, da bi ga še otrok lahko
pretepel brez moči, šibek; nizko pritoţuje se
za vsak drek za vsako malenkost; nizko biti,
stati do kolen v dreku biti v zelo neprijetnem,
zapletenem položaju
33
34
Slovar slovenskega knjižnjega jezika. Ljubljana: Drţavna zaloţba Slovenije, 1997.
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2006.
15
kokót -a m nar.
vzhodno petelin: po vasi so se oglašali
kokoti
zool. morski kokot na morskem dnu
živeča riba z velikimi prsnimi plavutmi in
veliko glavo, Dactylopterus volitans
kokot m
vulg. muţské přirození, dnes častěji
označení protivného člověka. Tady může
nabourat jen úplnej kokot.
namrdat
namŕdati -am dov. (ȓ)
namrdniti: namrdati obraz; porogljivo je 1. vulg. přivést ţenu do jiného stavu,
někdy jen ve smyslu pohlavního styku
namrdala ustnice
(častěji o análním styku)
2. nacpat něco někam, naházet. Musíš tu
trubku namrdat aspoň patnáct čísel do
zdi.
3. nabourat, narazit. Suprově vytuněnej
brouk a nějakej vožralej Polák mu ho
tam na tom srazu namrdal.
pomŕdati -am dov. (ȓ)
nekoliko premakniti ustnice narazen in
skupaj: zajec je pomrdal, nato pa se je
skril v kot / ekspr. pomrdati z ustnicami /
zadovoljno je pomrdal z obrazom
pomrdat
1. vulg. pokazit, zničit, srov. podělat.
Tohle jste pánové pomrdali ještě víc než
komunisti, a to vám říkám já, kterýmu
v padesátejch letech zavřeli tátu.
2. řidč. mít pohlavní styk
zmŕdati -am dov. (ȓ)
zmrdniti: zmrdati obraz / zaradi tega se
še zmrdal ni zmŕdan -a -o
1. deležnik od zmrdati: zmrdan obraz; bil
je ves zmrdan
2. ekspr. zguban, zgrbančen: zmrdana
koţa; v lica je zmrdan
zmrdat
voj. vynadat někomu, obv. podřízenému
nebo mladšímu vojákovi → seřvat
někoho
16
2.3 IZPOSOJENKE
Izposojenka ali sposojenka je prevzeta občnoimenska beseda, ki je popolnoma
prilagojena slovenščini v izgovorjavi, pisavi, pregibanju, skladnji in besedotvornih
zmoţnostih. Izposojenke so knjiţne in slogovno nezaznamovane besede. Slovenščina je
v preteklosti prevzela veliko izposojenk iz nemščine, npr. štala, hiša, ohrovt, regrat,
skedenj, škoda, birma, ki so povsem prilagojene njenim jezikovnosistemskim lastnostim
in kot take organski del njenega besedišča. Pogoste so tudi izposojenke iz drugih
slovanskih jezikov, vendar pri njih tuj izvor zaradi slovanskega jezikovnega sorodstva
ni tako očiten (na primer hrvatizmi smatrati, izven, otvoritev, rusizem točka, polonizem
vpliv).35
2.4.1 IZPOSOJENKE IZ NEMŠČINE
Slovenci so bili od srednjega veka do prve svetovne vojne pod avstrijsko
nadvlado in zaradi tega pod znatnim vplivom nemškega jezika. Šele v času prebujanja
narodne zavesti v prejšnjem stoletju se je začel slovenski jezik polagoma čistiti tujih
vplivov. Tisočletno soţitje obeh jezikov je zapustilo v slovenščini globoke sledove.36
V Sloveniji se je z barbarizmi nemškega izvora ukvarjala Alenka Pirman v svoji
knjigi Artice horulae. Iz knjige sem izbrala vulgarne besede, ki jih lahko najdemo v
SSKJ.
drek m (Dreck m) govno s; umazanija ţ ⁄vulg.
ferdaman (verdammt) preklet ⁄vulg.
kanalja ţ (Kanaille ţ) ničvreden človek, malopridneţ m⁄vulg.
lajhati se (leichen) preganjati, vlačugati se⁄vulg.
šparovec hranilnik m; ţenski spolni organ, navadno pri deklicah⁄vulg
35
36
http://sl.wikipedia.org/wiki/Sposojenka
PIRMAN, Alenka. Artice horulae. Ljubljana: SCCA-Ljubljana, 1997, s. 8-9.
17
3. PRAKTIČNI DEL
V romanu slovenskega avtorja Andreja E. Skubica Grenki med sem se odločila
narediti analizo vulgarizmov, ker knjiga vsebuje veliko število vulgarizmov in me je
zanimalo število uporab navedenih vulgarizmov, za boljšo preglednost sem naredila
dve tabeli. V prvi tabeli sem uredila slovenske vulgarizme od največjega do
najmanjšega števila pojavitev in v drugi tabeli sem uredila češke vulgarizme od
največjega do najmanjšega števila uporab.
Po analizi vulgarizmov sem se v praktičnem delu odločila narediti slovenskočeški slovarček izbranih vulgarizmov, ker zaenkrat ni nobenega slovarja, ki bi se
ukvarjal s slovensko-češkimi vulgarizmi.
3.1 ANDREJ E. SKUBIC
Slovenski pisatelj in prevajalec, rodil se je 28. decembera 1967 v Ljubljani.
Študiral je slavistiko in anglistiko na Filozofski fakulteti v Ljubljani. Dolgoletni študij
jezika, ki se odraţa tudi v slogu njegovih proznih del, je kronal z doktorsko dizertacijo
Sociolekti v jezikovni stvarnosti in literarnem delu (2003).37
Skubic je prevedel romana Flanna O'Briena Tretji policaj in Pri Dveh Ptičih Na
Vodi, romane Irvina Welsha Trainspotting, Porno in Posteljne skrivnosti kuharskih
mojstrov, roman Jamesa Kelmana Kako pozno, pozno je bilo ter izbor njegove kratke
proze z naslovom Preživetje preživetje, Čitanko Getrude Stein (izbor njenih besedil) ter
roman Soldatko Kena Saro-Wiwe. Kot prevajalec pa je sodeloval pri antologiji sodobne
škotske kratke proze Glas, ki jo je tudi uredil, pri izboru poezije in kratke proze Jamesa
Joyca (2002) ter pri izbranih delih Samuela Becketta, ki so začela izhajati leta 2004.
Prevedel in uredil je tudi izbor kratkih zgodb Borivoja Radakovića Vse ob pravem času.
Za prvi roman Grenki med (DZS 1999) je leta 2000 dobil Delovo nagrado
kresnik in istega leta je dobil nagrado za najboljši prvenec. Njegov drugi roman,
Fužinski bluz (2001), mu je leta 2001 prinesel nominacijo za isto nagrado, jeseni 2005
pa je doţivel uprizoritev v SNG Drama.
Z jezikoslovno knjigo Obrazi jezika se je lotil problematike sociološke
razplastenosti jezika. Leta 2004 je izdal zbirko kratkih zgodb Norišnica, leta 2006 pa še
37
http://www.studentskazalozba.si/si/avtor.asp?id_Avtor=578
18
roman Popkorn, za katerega je prejel Ţupančičevo nagrado. Leta 2009 je v SNG Nova
Gorica doţivela krstno uprizoritev njegova prva drama Neskončni šteti dnevi. Leta 2009
je izdal roman-diptih z naslovom Lahko.38
3.2 GRENKI MED
Ko je Grenki med leta 1999 izšel, se je zdelo (kresnik in nagrada za prvenec sta
to potrdila), da gre za eno tistih knjig, ki z zasedbo mest na imaginarnem literarnem
zemljevidu res odpirajo nove pokrajine in obzorja.
Dalje, naslednji kmalu opazni segment Grenkega medu je »multikulturnost«.
Lahko bi bila naključna in nepomenljiva, vendar Skubičev opus govori, da ni.
Multikulturnost je pač dejstvo, na srečo tudi slovensko, čeprav v času izida Grenkega
medu mesto »tujca« pri nas še niso v takšni meri zasedali zahodnjaki. Bistveno se zdi,
da ta prvi pravi vstop v literarni prostor ni rezerviran za kakšnega »velikega drugega«,
temveč za skupinico marginalcev, ki so »drugi« tudi v svoji veliki sredini. Še dalje,
očitno dejstvo Grenkega medu je tudi, da je »roman skupnosti«. V neki generacijski fazi
je skupnost, kot jo postulira Grenki med, pač res »the way of life«. Zato bi, upajmo,
ponatis romana, ki je preprosto prehitro izginil s knjigarniških polic, lahko pripomogel k
izrisu nastajajočih literarnih razmerij.39
3.2.1 ANALIZA VULGARIZMOV
Knjigo Grenki med40 sem izbrala za analizo vulgarizmov zaradi dveh razlogov.
Prvi razlog je bil, da je knjigo prevedel PhDr. Petr Mainuš v češčino z naslovom Hořký
med in hkrati je bila predstavljena na srečanju prevajalcev, zato sem vedela, da bo
vsebovala vulgarizme. Drugi razlog je nastal, ko sem knjigo odprla in ugotovila, da
knjiga vsebuje neverjetno število različnih vulgarizmov. Odločila sem se narediti
manjšo analizo iz prvih sto stran knjige, ker knjiga vsebuje res veliko vulgarizmov in
analiza v mojem delu je bolj dopolnilo, glaven pa je seveda slovarček. V prvi tabeli so
slovenski vulgarizmi in v drugi tabeli so češki vulgarizmi. V tabelah so vulgarne besede
urejene po številu uporab od največjega do najmanjšega.
38
http://sl.wikipedia.org/wiki/Andrej_Skubic
http://www.zalozba-litera.org/nakup3.asp?id=144
40
SKUBIC, Andrej E. Grenki med. Maribor: Litera, 2007.
39
19
TABELA – SLOVENSKI VULGARIZMI V GRENKEM MEDU A. E. SKUBICA
Beseda
Število uporab
Beseda
Število uporab
jebemti
26
krava
2
preklet
15
budalo
2
kretenski
15
srati
2
kurac
12
bebec
2
kreten
12
jebemtimater
1
sranje
11
metati si
1
idiotski
10
posrat
1
fak of
6
drkaški
1
kurčev
6
pizdun
1
jošk
6
pankrt
1
šit
5
prdniti
1
bedast
5
pizdulin
1
jeba
4
govedo
1
pizda ji (mu) materina
4
kurbirski
1
koza
4
usrati
1
drek
4
usran
1
blesav
4
scati
1
zajebavati
4
jebati
1
odjebati
4
prasec
1
spizditi
4
pizdarija
1
rit
4
joškat
1
fukati
3
pizdenje
1
butast
3
zasrati
1
tepec
3
napizdit
1
drkač
3
kupleraj
1
pizda
2
zajebancija
1
pofukan
2
zjebati
1
kurba
2
zjeban
1
jebemtiboga
2
kokoš
1
20
TABELA – ČEŠKI VULGARIZMI V HOŘKÉM MEDU P. MAINUŠA
Beseda
Število uporab
Beseda
Število uporab
pitomý
17
koza
2
kurva
16
blbý
2
do prdele
15
honibrk
2
kretén
12
idiotský
2
do hajzlu
8
blbec
2
zatracený
7
nasrat
2
sračka
6
u prdele
2
v prdeli
5
z prdele
1
zasraný
5
honit si
1
shit
5
podělaný
1
kráva
5
slepice
1
hovno
5
trouba
1
prdel
5
prdět
1
kozy
5
hovado
1
debilní
4
kreténský
1
debil
4
čurák
1
kokůtek
3
kurevnický
1
šukat
3
blbě
1
kurevsky
3
chcát
1
posrat
3
přefiknout
1
pitomě
3
kokot
1
parchant
2
prasák
1
fuck off
2
pičovinka
1
kunda
2
kozatá
1
kurvadrát
2
vysrat
1
děvka
2
chcánky
1
k posrání
2
ojet
1
pizda
2
srát
1
zkurvený
2
bordel
1
21
Za podrobnejšo analizo sem izbrala sedem najpogosteje uporabljanih besed v
originalu in v prevodu. Za večjo preglednost sem naredila tabelo. V levem stolpcu sem
pokazala vsako izmed sedmih slovenskih besed v stavkih, prevzetih iz knjige Grenki
med (GM) in v desnom stolpcu sem uporabila stavke iz prevodu Hořký med (HM).
V analizi vulgarizmov sem ugotovila, da so med najpogostejšimi vulgarizmi v
knjigi: jebemti, preklet, kretenski, kurac, kreten, sranje, idiotski. V prevodu v češčino so
to pa besede: pitomý, kurva, do prdele, kretén, do hajzlu, zatracený, sračka.
Najpogosteje uporabljana vulgarna beseda jebemti je v knjigi šestindvajsetkrat in v
češkem prevodu je prevajana najpogosteji kot kurva (14), do prdele (9), manj kot do
hajzlu (1), sakra (1), in kurnik (1).
Jebemti, sem si mislil, v kakšni podrtiji
je, proti njemu sem bil jaz s svojo
nekdanjo newcastlsko luknjo kot car.
(GM, s. 60)
Spokajte se v posteljo, jebemti, v čem je
zdaj tukaj fora?
(GM, s. 5)
Ampak jebemti, kako to, da nisi nikoli
tako pogledal mene?
(GM, s. 23)
Jebemti, moţakar je celo poznal teorijo
fraktalov.
(GM, s. 61)
Jebemti izgleda da bo tukaj prišlo do
konfliktov tele njihove nasmejane,
razgrete face čisto očitno obetajo samo
eno stvar, situacija je torej nedvoumna,
jeba, jeba.
(GM, s. 6)
Kurva teda, pomyslel jsem si, v jaké
ruině bydlí, oproti němu jsem byl já se
svojí bývalou newcastelskou dírou král.
(HM, s. 55)
Maţte do postele, doprdele, v čem je tady
teď háček?
(HM, s. 6)
Ale do hajzlu, jak to, ţe ses nikdy takhle
nepodíval na mě?
(HM, s. 21)
Sakra, chlapík znal dokonce teorii fraktál.
(HM, s. 56)
Kurnik, vypadá to, ţe tady dojde ke
konfliktu, ty jejich vysmátý, rozpálený
kvichty zcela evidentně slibují jenom
jednu věc, situace je tedy jasná, v prdeli,
v prdeli.
(HM, s. 6)
Druga najpogosteje uporabljana beseda preklet je v knjigi petnajstkrat in je
prevajana najpogosteje kot zatracený (7), pa manj kot prokletý (2), zasraný (1), pitomý
(1), zdrbaný (1), in trikrat je beseda v prevodu izpuščena.
Pět dní jsme se neviděli, zatracený
hovado!
(GM, s. 22)
(HM, s. 20)
Pet dni se nisva videla, prekleto govedo!
22
Prekleta mularija, ne dotikajte se moje
tišine.
(GM, s. 6)
Preklete pizde nedorasle, zatuli on, babo
pretepate, in skuša zamahniti proti
napadalcu ...
(GM, s. 6)
Naj si jo kupuje sama, prekleta krava
(GM, s. 12)
Prekleta kokoš škotska, samo zato ker
ima končan tisti idiotski faks misli da je
boga za jajca prijela ...
(GM, s. 13)
Prokletí parchanti, nedotýkejte se mýho
ticha.
(HM, s. 6)
Zasraný kundy usmrkaný, vykřikne on,
mlátit ţenskou, a pokouší se útočníka
udeřit …
(HM, s. 6)
Ať si ho kupuje sama, kráva pitomá.
(HM, s. 11)
Zdrbaná skotská slepice, jenom proto, ţe
má tu přiblblou fakultu, si myslí, ţe
seţrala všechnu moudrost …
(HM, s. 12)
Tretja najpogosteje uporabljana beseda kretenski je v knjigi tudi petnajstkrat in
je prevajana najpogosteje kot pitomý (9), debilní (4), kreténský (1), in enkrat je beseda v
prevodu izpuščena.
Ampak prav to si mi napisal v tistem
dolgem, kretenskem pismu, ki si mi ga
napisal, ko si odšel nekoč z očetom na
izlet v Francijo.
(GM, s. 34)
Ti škornji; ti kretenski škornji, sam cenen
fetišizem.
(GM, s. 23)
... vse to si lahko pokazal izključno na tisti
kretenski, perverzni, moški način, način,
ki se manifestira kot popolna ignoranca.
Ale zrovna to jsi mi napsal v tom
dlouhém, pitomém dopise, který jsi mi
poslal, kdyţ jsi jednou odjel s otcem na
výlet do Francie.
(HM, s. 29)
Ty kozačky; ty debilní kozačky, jenom
levný fetišismus.
(HM, s. 21)
... to všechno jsi mohl dát najevo
výhradně tím kreténským, perverzním,
muţským způsobem, způsobem, který se
projevuje jako naprostá ignorance.
(GM, s. 23)
(HM, s. 21)
Na četrtem mestu je najbolj komplicirana beseda kurac, v knjigi je uporabljana
dvanajstkrat in je prevajana kot (v, do) prdel(i, e) (3), (za) hovno (2), kokot (1), srát (1),
kokůtek (1), čurák (1), do sraček (1), kláda (1), in enkrat je beseda v prevodu izpuščena.
Naznansko rade me imajo za prijatelja,
moje spolno ţivljenje pa je v kurcu.
(GM, s. 31)
No, v najboljšem primeru bi bila na smrt
uţaljena, če bi ji rekel, da je njeno
kuhanje za en kurc.
(GM, s. 36)
Ohromně rády mě mají za přítele, můj
sexuální ţivot je však v prdeli.
(HM, s. 29)
No, v nejlepším případě by byla na smrt
uraţená, kdybych jí řekl, ţe její vaření
stojí za hovno.
(HM, s. 29)
23
Ta kurc bo spil še vso kavo, vrţe prek
rame in izgine za Brianom.
(GM, s. 55)
Tistile stari tamle gor na terasi ju bulji
tako, da gre počasi ţe meni na kurac.
(GM, s. 82)
Kakšni sluzasti kurci v anorakih.
(GM, s. 5)
Če me je ţe vsak kreten gledal s kurci v
očeh, ko sem hodila po hodniku v kratkem
krilu, ali me nisi mogel vsaj še ti?
(GM, s. 23)
Izgleda, da je šla moja dţentlmenska
reputacija na faksu dokončno v kurac.
(GM, s. 52)
Konec koncev me prej sploh slišal ni,
petnajst minut je prisluškoval samo, kako
mu kri pumpa v kurcu.
(GM, s. 57)
Ten kokot ještě vypije všechnu kávu,
prohodí přes rameno a zmizí za Brianem.
(HM, s. 50 )
Ten staroch tamhle nahoře na terase na ně
čumí tak, ţe to pomalu začíná srát uţ i
mě.
(HM, s. 74)
Takoví slizcí kokůtci ve větrovkách.
(HM, s. 5)
Kdyţ uţ se na mě kaţdý debil díval
s čuráky v očích, kdyţ jsem chodila po
chodbě v krátké sukni, nemohl ses tak na
mě podívat i ty?
(HM, s. 21)
Vypadá to, ţe moje gentlemanská
reputace na fakultě šla definitivně do
sraček.
(HM, s. 48)
Koneckonců mě předtím vůbec neslyšel,
patnáct minut jenom poslouchal, jak mu
hučí v kládě.
(HM, s. 52)
Na petem mestu je najmanj komplicirana beseda kreten, v knjigi je tudi
dvanajstkrat in je prevajana najpogosteji kot kretén (11) in enkrat kot debil (1).
Zvonila u dveří, a Mare, kretén, ji pustil
dovnitř.
(HM, s. 49)
Kdyţ uţ se na mě kaţdý debil díval s
čuráky v očích, kdyţ jsem chodila po
chodbě v krátké sukni, nemohl ses tak na
mě podívat i ty?
(GM, s. 23)
(HM, s. 21)
Zvonila je pri vratih, pa jo je Mare,
kreten, spustil noter.
(GM, s. 54)
Če me je ţe vsak kreten gledal s kurci v
očeh, ko sem hodila po hodniku v kratkem
krilu, ali me nisi mogel vsaj še ti?
Šesta beseda po vrsti je sranje, v knjigi je enajstkrat, je prevajana najpogosteje
kot v prdeli (5), sračka (3), do hajzlu (1), nasrat (1) in vysrat (1).
Ţiva sem, hvala bogu. Lahko ne bi bila, to
bi bilo sranje, predvidevam.
(GM. s, 47)
Pa boš rekla, da imaš ti lektoriranje tegale
sranja, ki pretaka skozi našo firmo, za
svoje poslanstvo?
(GM, s. 78)
Jsem ţivá, díky bohu. Nemusela bych být,
to by bylo v prdeli, předpokládám.
(HM, s. 42)
Chceš snad říct, ţe bereš korektury těch
sraček, které protékají naší firmou, jako
svoje poslání?
(HM, s. 69)
24
Kdo bi to mohl vědět. Do hajzlu.
(HM, s. 39)
Ty vůbec nechápeš, pokračuje Brian, jak
jsem si nasral do hnízda.
(HM, s. 48)
Já se na to můţu vysrat.
(HM, s. 66)
Kdo bi lahko vedel. Sranje.
(GM, s. 44)
Ti sploh nimaš pojma, nadaljuje Brian,
kakšno sranje je bilo vse skupaj.
(GM, s. 52)
Jaz ne rabim tega sranja.
(GM, s. 73)
Zadnje mesto pripada besedi idiotski, ki je uporabljena desetkrat, v prevodu je
prevejana kot pitomý (6), debilní (1), idiotský (1), podělaný (1) in přiblblý (1).
En sam idiotski nedeljski izlet.
(GM, s. 33)
Potem pa tisti kreten tam za blagajno;
kakšna idiotska kravata, zaboga.
(GM, s. 19)
Vse ni samo še ena neţivljenjska sanjarija
iz tiste idiotske utvare.
(GM, s. 87)
... ob enajstih zvečer je v postelji in stalno
visi na tistem idiotskem fitnessu ...
(GM, s. 13)
Prekleta kokoš škotska, samo zato ker ima
končan tisti idiotski faks misli da je boga
za jajca prijela ...
(GM, s. 13)
Jeden pitomý nedělní výlet.
(HM, s. 29)
Pak ale ten kreton tam za pokladnou; jaká
debilní kravata, boţe.
(HM, s. 17)
Všechno není jen další blouznění vzdálené
ţivotu z té idiotské iluze.
(HM, s. 78)
... v jedenáct večer je v posteli a pořád je
vylepená v té podělané posilovně ...
(HM, s. 12)
Zdrbaná skotská slepice, jenom proto, ţe
má tu přiblblou fakultu, si myslí, ţe
seţrala všechnu moudrost …
(HM, s. 12)
Zahvaljujoč analizi vulgarizmov sem potrdila svoj občutek, da prevajanje
vulgarizmov je res naporno in komplicirano. Ugotovila sem, da prevajalec mora biti pri
prevajanju vulgarnih besed kreativen. Moje zanimanje je v mojem bakalarskem delu
namenjeno vulgarizmom in prevajalec romana Grenki med PhDr. Petr Mainuš je po
mojem mnenju bil pri prevajenju vulgarizmov zelo kreativen. To je vidno pri analizi
najpogostejših vulgarizmov. Vsak izmed vulgarizmov prevaja na veliko načinov.
Največja kreativnost je nujna pri prevanju teh besed, ki v češčini ne obstajajo, na primer
pizda ji materina, jebemtiboga ali jebemtimater. Ugotovila sem tudi, da obstajajo v
slovenščini vulgarne besede, ki jih v češčini lahko najdemo, ampak se ne uporabljajo
tako pogosto, na primer idiotski in kretenski. Mislim, da bi jih neizkušen prevajalec
lahko prevajal dobesedno. PhDr. Petr Mainuš je ti dve besedi najpogosteje prevajal z
besedo pitomý. Beseda pitomý je zame malce blaga, osebno bi dala prednost
močnejšemu vulgarnemu izrazu, ampak mogoče je uporabljen mirnejši izraz zaradi
korekture pred izdajo knjige.
25
3.3 OBRAVNAVANJE SLOVARJA
Vulgarizme sem izbrala iz Slovarja slovenskega knjižnega jezika (SSKJ) in iz
uporabljenih vulgarizmov v knjigi Grenki med. Pri izboru vulgarizmov iz SSKJ sem
ugotovila, da slovar vsebuje besede, ki se ţe preveč ne uporabljajo, zato sem jih
izpustila, ker sem hotela narediti sodoben slovar. Nizke besede imajo večinoma več
pomenov, ki so lahko nevulgarni, zato sem nevulgarne pomene izpustila, ker za slovar
vulgarizmov niso potrebne. Iskanje čeških ekvivalentov je bilo včasih naporno, ker v
slovenščini obstajajo izrazi, ki v češčini nimajo podobnega ekvivalenta.
Gesla so v slovarčku urejena po abecednem redu glede na slovenski izrazi. Pri
tvorjenju gesla sem izhajala iz predloge tvorjenja gesel v SSKJ in zraven sem napisala
češki prevod opisu slovenskega gesla in sem napisala češke ekvivalente. Gesla so v
slovarčku tiskana krepko. Samostalnikom sledi oznaka za spol, glagoli so podani v
nedoločniku, pridevniki so pisani v nedoločni obliki. Odločila sem se v slovar tudi
uvrstiti stavke iz knjige Grenki med in nasproti dati njihov prevod v češčino iz knjige
Hořký med. Stavke sem označila s simbolom ● in jih uvrstila le pri geslih, ki sem jih v
knjigi našla.
Slovarček je seveda samo predlog tega, kar bo morda nastalo v večjem dosegu v
magistrskem delu.
26
3.4 SEZNAM KRATIC UPORABLJENIH V SLOVARJU
dov. – dovršno
ekspr. – ekspresivno, ekspresivní výraz
hanl. – hanlivý výraz
m – moški spol, muţský rod
nar. – narečno
nedov. – nedovršno
pog. – pogovorno
příd. – přídavné jméno
přísl. - příslovce
s – srednji spol, střední rod
slab. – slabšalno
vulg. – vulgarno
ţ – ţenski spol, ţenský rod
ţarg. – ţargonsko
27
3.5 SLOVENSKO-ČEŠKI SLOVARČEK IZBRANIH VULGARIZMOV
B
bêbec tudi bébec -bca m
slabš. omejen, neumen človek: s tem
bebcem nočem govoriti; ti bebec!
ekspr. imeti koga za bebca; ne delaj se
bebca iz sebe
● Navaden bebec si, to si.
blbec m, pitomec m
hanl. omezený, hloupý člověk: s tím
blbcem nechci mluvit; ty blbče/pitomče!
ekspr. mít někoho za blbce/pitomce,
nedělej ze sebe blbce/pitomce
● Jsi obyčejný blbec, to jsi.
bêbček tudi bébček -čka m
blbeček m
manjšalnica od bebec: dati bebčku zdrobnělina od blbec: dát blbečkovi
miloščino
almuţnu
ekspr. imeli so ga za bebčka
ekspr. měli ho za blbečka
blbý, pitomý příd.
1. ekspr. omezený, nerozvážný, hloupý: ty
jsi blbý/pitomý; nedělej ze sebe blbého;
blbé/pitomé kecy
2. protivný, nepříjemný: ať je ten
blbý/pitomý den za mnou; blbé/pitomé
počasí
● Mislim, da bi se dejansko zdela sama ● Myslím, ţe bych se skutečně zdála
sebi bedasta, če bi se hotela ukvarjati s sama sobě pitomá, pokud bych se tím
tem.
chtěla zabývat.
bêdast -a -o prid.
1. ekspr. omejen, nespameten, neumen: ti
si bedast; ne delaj se bedastega; bedaste
čenče
2. zoprn, neprijeten: da je ta bedasti dan
za menoj; bedasto vreme
bêdasto prisl.
ne bulji tako bedasto
blbě přísl.
nečum tak blbě
blêsav –a –o prid.
blbý příd.
ţarg. omejen, neumen, nespameten: Vsi ţarg. omezený, hloupý, nerozvážný:
so vedeli, da je blesav; ta blesav dnevnik Všichni veděli, ţe je blbý; ten blbý deník
budálo -a s
ekspr. omejen, neumen človek: fant je
pravo budalo / kot psovka ti budalo
budalasto
● A ti veš, kako mene skrbi, jaz te pa tule
čakam, počutim se ko budala ipd.
pitomec m, blbec m
ekspr. omezený, hloupý člověk: ten kluk
je skutečný pitomec/blbec / nadávka ty
pitomče/blbče
● Víš ty, jakou mám starost, já tady na
tebe čekám, cítím se jak blbec, apod.
bútast -a -o prid.
slabš. omejen, neumen, nespameten: je
čisto butast; ne bodi butast; delati se
butastega; butec butasti / ima tako butast
obraz
● Nekakšen čuden, butast hec.
blbý příd.
hanl. omezený, hloupý, nerozvážný: je
úplně blbý; nebuď blbý; dělat se blbým;
blbec blbý / má tak blbý výraz
● Nějaký divný, blbý fórek.
28
buzaránt in buzarànt -ánta m
vulg. homoseksualec
buzerant m
vulg. homosexuál
D
drèk drêka m, mest. ed. tudi dréku
1. vulg. blato, govno, iztrebki: stopiti v
drek; umij se, smrdiš ko drek
2. nizko kar je malo vredno,
nepomembno: tepec boš ostal, če boš bral
takle drek / bil je proti vojni in sploh
vsemu temu dreku // malo vreden,
nepomemben človek: ti si drek proti
njemu
3. nizko neprijeten, zapleten položaj:
zdaj si pa res v dreku; zmeraj je pomagal
komu iz dreka
4. nizko močno zanikanje: to me pa res
en drek briga; vse si je sam pripravil,
doma je en drek dobil; iskal sem, pa sem
en drek našel
5. nizko: vse en drek je, če grem ali ne
vseeno je
● Drek, drek, drek.
hovno s, sračka ţ
1. vulg. lejno, výkal: šlápnout do hovna;
umyj se, smrdíš jako hovno
2. hanl. zbytečný, nedůležitý: zůstaneš
blbcem, jestli budeš číst takové sračky /
byl proti válce a všem těm sračkám //
zbytečný, nedůležitý člověk: ty jsi proti
němu
3. hanl. nepříjemný, složitý stav: teď jsi
opravdu ve sračkách; vţdy kaţdému
pomáhal ze sraček
4. hanl. silné popírání: to mě opravdu
hovno zajímá; všechno si sám připravil,
doma dostal hovno; hledal jsem, a našel
jsem hovno
5. hanl.: všechno je na hovno, jestli jdu
nebo ne, všechno je jedno
● Hovno, hovno, hovno.
drekáč -a m
posera m
nizko strahopeten, neodločen človek: z hanl. bázlivý, nerozhodný člověk: s ním
njim ne bo nič, čisto navaden drekač je
nic nebude, je to úplně obyčejný posera
drêkast -a -o prid.
vulg. umazan: drekast otrok
posraný příd. jm.
vulg. špinavý: špinavé dítě
drekáti -ám nedov.
žvanit
vulg. prostaško govoriti: v gostilni so vulg. mluvit sprostě: v hospodě ţvanili
drekali
drkáč -a m
honič, honibrk m
vulg. mož, ki pogosto masturbija: vulg. muž, který často masturbuje:
zafrustrirani drkač
frustrovaný honič
● Drkač za blagajno trafike se ● Honibrk za pokladnou trafiky se
zdolgočaseno nasloni nazaj in s prsti znuděně opře a prsty zabubnuje na put
podobna po pultu pred seboj.
před sebou.
drkati -am nedov.
vulg. samozadovoljevati se, masturbirati
honit si
vulg. sebeuspokojovat se, masturbovat
29
F
fúkati -am nedov.
šukat
vulg. spolno občevati
vulg. mít pohlavní styk
● Bila je prva ţenska, s katero je ţivel ● Byla první ţenská, se kterou ţil tak
tako dolgo, ne da bi z njo fukal.
dlouho, aniţ by s ní šukal.
G
govédo -a s
slabš. neroden, navadno surov človek: ta
fant je govedo / kot psovka govedo
neotesano
● Pet dni se nisva videla, prekleto
govedo!
hovado s
hanl. nešikovný, běžně hrubý člověk: ten
kluk je hovado / nadávka neotesané
hovado
● Pět dní jsme se neviděli, zatracený
hovado!
I
idiót -a m
idiot m
pog., slabš. omejen, neumen človek: hanl. omezený, hloupý člověk: který idiot
kateri idiot je to rekel; ta človek je čisto to řekl; ten člověk je úplný idiot /
idiot / kot psovka ti idiot
nadávka ty idiote
idiotský, debilní příd.
hanl. omezený, hloupý: proklínal jeho
idiotského/debilního
kamaráda
/
idiotská/debilní otázka
● Všechno není jen další blouznění
vzdálené ţivotu z té idiotské iluze.
● Jaká debilní kravata, boţe.
idiótski -a -o prid.
pog., slabš. omejen, neumen: preklinjal je
njegovega idiotskega prijatelja / idiotsko
vprašanje
● Vse ni samo še ena neţivljenjska
sanjarija iz tiste idiotske utvare.
● Kakšna idiotska kravata, zaboga.
J
jébati -am in jêbati -am nedov.
vulg.
spolno
občevati,
zadovoljevati: rad bi (jo) jebal
šukat
spolno vulg. mít pohlavní styk,
uspokojení: rád bych ji šukal
jebémti in jebêmti medm.
vulg. izraža jezo, nejevoljo: jebemti, je
zaklel
● Spokajte se v posteljo, jebemti, v čem
je zdaj rukaj fora.
● Zakaj jebemti mi mora biti zdaj
iznenada tako prekleto slabo?
sexuální
do prdele, do hajzlu
vulg. vyjadřuje zlobu, nevoli: do
prdele/do hajzlu, zaklel
● Maţte do postele, doprdele, v čem je
tady teď háček.
● Proč mně do hajzlu musí teď najednou
být tak šíleně špatně?
30
jóšk -a m nav. mn.
ekspr. dojka, prsi: kakšne joške ima; ima
velike joške
● Buljijo vanjo in v njene noge in fleke
švica na njeni majici pod pajsko in nad
joškami.
kozy mn.
ekspr. ňadra, prsa: jaké má kozy; má
velké kozy
● Čumí na ni a na její nohy a na fleky
potu na triku pod paţí a nad kozama.
K
kavsati -am nedov.
vulg. spolno občevati
šukat, mrdat
vulg. mít pohlavní styk
kokóš -i ţ
slepice ţ
slabš. neumna ženska: ona je ena hanl. hloupá žena: ona je obyčejná
navadna kokoš
slepice
● Prekleta kokoš škotska.
● Zdrbaná skotská slepice.
kôza -e stil. -é ţ
slabš. neumna, domišljava ženska: ona je
koza / kot psovka: koza neumna
● Kakšna koza, da sem vse skupaj sploh
prenašala.
koza ţ
hanl. hloupá, domýšlivá žena: ona je
koza / nadávka hloupá koza
● Jaká koza, ţe jsem to všechno vůbec
snášela.
kráva -e ţ
nizko grob, nevzgojen človek: to ti je
krava; s tako kravo ne morem nikamor
● Naj si jo kupuje sama, prekleta krava.
kráva ţ
hanl. hrubý, nevzdělaný člověk: to ti je
kráva; s takovou krávou nemůţu nikam
● Ať si ho kupuje sama, kráva pitomá.
kretén -a m
pog., slabš. omejen, neumen človek: ta
kreten govori o meni / kot psovka poberi
se, kreten
● Zvonila je pri vratih, pa jo je Mare,
kreten, spustil noter.
kretén m, debil m
hanl. omezený, hloupý člověk: ten kretén
mluví o mně / nadávka prober se kreténe
● Zvonila u dveří, a Mare, kretén, ji
pustil dovnitř.
kreténský, debilní – příd.
hanl.
omezený,
hloupý:
jeho
kreténský/debilní strýc / ve své
kreténské/debilní jednoduchosti si nic
nezaslouţí
● Vse to si lahko pokazal izključno na ● To všechno jsi mohl dát najevo
tisti kretenski, perverzni, moški način.
výhradně tím kreténským, perverzním,
muţským způsobem.
kreténski -a -o prid.
pog., slabš. omejen, neumen: njegov
kretenski stric / v svoji kretenski
preprostosti ničesar ne sluti
kupleráj -a m
bordel m
vulg. javna hiša: hoditi v kupleraj
vulg. veřejný dům: chodit do bordelu
● Poslušajte, gospa, bom odkrit z vami, ● Poslouchejte paní, řeknu vám to
pa saj to je kupleraj.
otevřeně, vţdyť to je bordel.
31
kúrba -e ţ
vulg. vlačuga, prostitutka: postala je
kurba; imeli so jo za kurbo / kot psovka
kurba stara
● Našutiraj jo v glavo, kurbo.
kurva ţ, děvka ţ
vulg. prostitutka: stala se kurvou; měli ji
za kurvu / nadávka stará kurva
● Našij ji do hlavy, děvku.
kurbáti se -ám se nedov.
šlapat
vulg. vlačugati se, vlačiti se: ţe ves čas vulg. živit se prostitucí: uţ dlouho šlape
se kurba
kúrbica -e ţ
kurvička ţ
nav. ekspr. manjšalnica od kurba: čedna zdrobnělina od kurva: upravená kurvička
kurbica
kurbír -ja m
kurevník m
vulg. vlačugar: bil je kurbir / kot psovka hanl. muţ, často střídající partnerky : byl
kurbir stari
kurevník / nadávka starý kurevník
kurbírstvo -a s
šlapání s, děvkařství s
vulg. vlačugarstvo: obsojali so jo zaradi vulg. prostituce: odsoudili ji za šlapání/
kurbirstva / vsem je bilo znano njegovo všichni věděli o jeho děvkařství
kurbirstvo
kurbíšče -a s
vulg. javna hiša: hoditi v kurbišča
bordel
vulg. veřejný dům: chodit do bordelu
kúrec -rca m
1. vulg. moški spolni ud: pokazati kurec
2. ničvreden, slab moški: ta kurec je
vsega zmoţen / kot psovka ta prekleti
kurec
kokot m, čurák m
1. vulg. mužské přirození: ukázat
kokota/čuráka
2. ničemný, špatný muž: ten kokot/čurák
je všeho schopen / nadávka ten zatracený
kokot/čurák
● Ten kokot ještě vypije všechnu kávu.
● Ta kurc bo spil še vso kavo.
kúrčev -a -o prid. od kurec: preklinjal kokotský příd. od kokot:
je in se jezil na kurčeve odnose v sluţbi
proklínal a zlobil se na kokotské vztahy
v práci
kurva -e ţ
kurva ţ
nar. vlačuga, prostitutka: postala je kurva nar. prostitutka: stala se kurvou
kúzla -e ţ
čubka ţ
nizko psica: kuzla ena / kot psovka kuzla hanl. fena: čubka jedna / nadávka čubko
stara
stará
32
M
metáti méčem nedov., mêči mečíte;
mêtal
metati si ga vulg. samozadovoljevati se,
masturbirati
● Mečem si ga na roko.
honit
honit si ho - vulg. sebeuspokojovat se,
masturbovat
● Honím si ho.
N
nasráti -sérjem dov., nasêrji naserjíte
vysrat
vulg.
izločiti
določeno
količino vulg. vyměšovat výkaly
neprebavljenih delcev hrane
O
oscáti oščíjem tudi oščím dov., oščíj pochcat
oščíjte tudi oščì oščíte; oscál
vulg. zvlhčit močí: oţralec pochcal plot
vulg. zmočiti s sečem: pijanec je oscal
ograjo
osráti osérjem dov., osêrji oserjíte
1. vulg. z iztrebljanjem umazati: krava je
osrala ograjo; ţivina se je osrala po
nogah
2. nizko osramotiti: osral me je pri vseh
znancih
posrat
1. vulg. umazat výkaly: kráva posrala
ohradu; zvíře si posralo nohy
2. hanl. ztrapnit: posral mě u všech
známých
P
pánkrt -a m
slabš. nezakonski otrok: rodil se je kot
pankrt // otrok: to so mi pa pankrti
naredili / kot psovka prekleti pankrt
● Neki nesrečni pankrt mu poda
številko Hustlerja.
parchant m
hanl. nemanželské dítě: narodil se jako
parchant // dítě: to mi parchanti udělaly /
nadávka zatracený parchant
● Nějaký nešťastný parchant mu podá
číslo Huslera.
pezdèc -à in pèzdec -a m
prd m
vulg. glas, ki nastane pri izločitvi plinov zvuk, který vznikne při úniku plynů ze
iz črevesja: spustil je pezdec
střev: vypustil prd
pezdéti -ím [pǝz] nedov., pezdì in pèzdi prdět
vulg. izločati pline iz črevesja: konj je vulg. vypouštět plyny ze střev: kůň prděl
pezdel
33
píčka -e ţ
piča ţ, píča ţ, kunda ţ
vulg. žensko spolovilo: pička in rit // vulg. ženské přirození: píča a prdel //
ženska, zlasti mlada: kdo je tista pička
žena, obvykle mladá: kdo je tamta kunda
pízda -e ţ
1. vulg. žensko spolovilo: pizda in kurec
2. slab človek: pizda si, če tega ne
narediš / kot psovka molči, ti pizda
● Preklete pizde nedorasle, zatuli on.
kunda ţ, piča ţ
1. vulg. ženské přirození: kunda a čurák
2. špatný člověk: jsi kunda, jestli to
uděláš / nadávka mlč, ty kundo
● Zasraný kundy usmrkaný, vykřikne
on.
pizdaríja -e ţ
sraní s, pičovina ţ
vulg. problemi, težave, lahko veliki, vulg. problémy, potíže, mohou být velké
nerešljivi, lahko pa tudi čisto mali: malo neřešitelné, ale i úplně malé: málo práce
delo – velika pizdarija, delamo pizdarije – hodně sraní, děláme pičoviny,
● Ampak kako ti lahko kakšna taka ● Ale jak ti můţe nějaká malá pičovinka
majhna pizdarija pokvari ţivljenje.
zničit ţivot.
pizdún -a m
vulg. nekoristen človek, ki neprestano
govori: mali pizdun
● Bil je majhen, suh, temnolas pizdun v
črkasti srajci.
kokůtek m
vulg. neužitečný člověk, který neustále
mluví: malý kokůtek
● Byl to malý, hubený, tmavovlasý
kokůtek v prouţkované košili.
podrekáti -ám dov.
vulg. z iztrebljanjem umazati: kokoši so
podrekale prag // umazati sploh: avto me
je oškropil in podrekal
posrat
vulg. ušpinit výkaly: slepice posraly práh
// ušpinit všeobecně: auto mi postříkal a
posral
podrekáti se
posrat se
iztrebiti se: golob se je podrekal na vykálet se: holub se posral na schodiště
stopnišče
podréti -drèm in -dêrem dov., stil. přefiknout
poderó; podríte in poderíte; podŕl
vulg. přefikl hodně ţen měl s nimi
vulg. veliko ţensk je ţe podrl spolno pohlavní styk
občeval z njimi
pofúkan -a –o prid.
vulg. slab, ničvreden: gledal pofukan
nogomet
● Najboljše zdravilo v trenutkih, ko bi
sicer najraje nekomu zavil pofukani vrat.
zasraný příd.
vulg. špatný, daremný: díval se na
zasraný fotbal
● Nejlepší lék ve chvílích, kdy by jinak
nejraději někomu zakroutil zasraným
krkem.
pofúkati -am dov.
vulg. opraviti spolno občevanje
ošukat, opíchat
vulg. vykonat pohlavní styk
pojáhati -am tudi -jášem dov.
opíchat, ošukat
vulg. opraviti spolno občevanje: pojahal vulg. vykonat pohlavní styk: opíchal ji
jo je
34
poscánec -nca m
počůránek m
vulg. deček, ki ne more kontrolirati vulg. chlapec, který nemůže ovlivnit
izločanje urina
vylučování moči
poscáti -ščíjem tudi -ščím dov., poščíj pochcat
poščíjte tudi poščì poščíte; poscál
vulg. zvlhčit močí: pochcal zeď; pochcát
vulg. zmočiti s sečem: poscati zid; si boty
poscati si čevlje
poscáti se
izprazniti sečni mehur: od strahu se je
poscal; poscati se v posteljo nehote
izprazniti mehur v spanju // opraviti malo
potrebo: iskal je prostor, kjer bi se poscal
vulg. skoraj bi se poscal od smeha zelo
sem se smejal
pochcat se, vychcat se
vyprázdnit močový měchýř: ze strachu se
pochcal; pochcal se v posteli neúmyslně
vyprázdnit močový měchýř ve spánku //
vykonat malou potřebu: hledal místo, kde
by se vychcal vulg. skoro by se smíchy
pochcal velmi jsem se smál
poscán -a –o prid.
otrok je poscan in joka; poscane hlače /
kot psovka smrkavec poscani vulg. od
strahu so vsi poscani in posrani zelo se
bojijo; vulg. in vse to zaradi take poscane
frklje
pochcaný příd.
dítě je pochcané a pláče; pochcané
kalhoty / nadávka pochcaný usmrkanec
vulg. ze strachu se všichni pochcali a
posrali velmi se bojí; vulg. a to je vše
kvůli takovému pochcanému frackovi
posránec -nca m
vulg. kdor je umazan z blatom, iztrebki:
umila je malega posranca in ga dala spat
// bojazljiv, strahopeten človek: kdo bi se
bal takega posranca / kot psovka ali se
bojiš, posranec
posera m, pokakánek m
vulg. ten, kdo je ušpiněný lejnem, výkaly:
umyla malého pokakánka a dala ho spát
// bojácný, bázlivý člověk: kdo by se bál
takového posery / nadávka ty se bojíš,
posero
posráti -sérjem dov., posêrji poserjíte
1. vulg. z iztrebljanjem umazati: posrati
stranišče; ves se je posral
2. v zvezi z za: to je za posrat
● Vreme za posrat.
posrat
1. vulg. umazat výkaly: posrat záchod;
vše posral
2. ve spojení na, to je k posrání
● Počasí k posrání.
posráti se
iztrebiti se: pazi, da se ne boš posral;
posrati se v hlače vulg. poserjem se nate
ne cenim te; vulg. poserjem se na
predpise ne upoštevam jih; vulg. posrati
se pred kom zbati se; vulg. ţe vem, kje
sem ga v nalogi posral kje sem naredil
napako, se zmotil
posrat se, vysrat se
pokálet se: opatrně, aby ses neposral;
posrat se do kalhot vulg. vyseru se na
tebe nevážím si tě, vulg. vyseru se na
předpisy nedodržuji je; vulg. posrat se
před někým bát se; vulg. uţ vím, kde
jsem to v úkolu posral kde jsem udělal
chybu, spletl se
35
posrán -a -o prid.
1. od muh posrane ţarnice
2. bojazljiv, strahopeten: zakričal je nanj,
pa je bil ves posran zelo prestrašen vulg.
vse
zaradi
te
posrane
kupčije
nepomembne, ničvredne
posraný příd.
1. posrané ţárovky od much
2. bojácný, bázlivý: zakřičel na něho, a
on byl celý posraný velmi ustrašený vulg.
všechno kvůli tomu posranému obchodu
nedůležité, daremné
prásec -sca m
1. nizko ničvreden, malovreden človek:
kateri prasec jih je izdal / kot psovka
prekleti prasec
2. nizko umazan človek: umiti moram
tega prasca
3. pohoten mož: stari prasec
● Prasec se mi je kar prisesal, kot kakšen
obupan nedohranjen dojenček.
prase s, prasák m
1. vulg. daremný, ničemný člověk: které
prase to vydalo / nadávka zatracený prase
2. hanl. ušpiněný člověk: musím umýt to
prase
3. chlípný muž: starý prasák
● Ten prasák se ke mně zkrátka přisál,
jako nějaký zoufalý podvyţivený
kojenec.
prasíca -e ţ
svině ţ
nizko ničvreden, malovreden človek: ti vulg. daremný, ničemný člověk: ty nejsi
nisi prijatelj, prasica si / kot psovka přítel, jsi svině / nadávka svině prolhaná
prasica laţniva
pŕdec -dca m
1. vulg. glas, ki nastane pri izločitvi
plinov iz črevesja: spuščati prdce
2. kar je malo vredno, nepomembno:
bomo dobili prdec
prd m
1. hanl. zvuk, který vznikne při úniku
plynů ze střev: vypustil prd
2. to, co je zbytečné, nedůleţité:
dostaneme prd
prdéti -ím nedov.
prdět
vulg. izločati pline iz črevesja: glasno vulg. vypouštět plyny ze střev: hlasitě
prdeti
prdět
pŕdniti -em dov.
vulg. izločiti pline iz črevesja: glasno,
tiho prdniti
● Boš še vedno vsako jutro enkrat ali
dvakrat ali trikrat prdnil v postelji.
prdnout
vulg. vypustit plyny ze střev: hlasitě,
potichu prdnout
● Ještě pořád si kaţdé ráno jednou nebo
dvakrát nebo třikrát v posteli prdneš.
36
preklét -a -o prid.
1. ekspr. ki izraža negativen odnos do
osebe, stvari: zapri tisti prekleti
gramofon; ta prekleta baba nora /
preklete karte; ko ne bi bilo te preklete
pijače / kot psovka molči, ti prekleta
kurba
2. ekspr. ki se pojavlja v zelo visoki
stopnji in z veliko intenzivnostjo: v tej
prekleti vročini / imeli so prekleto srečo /
prekleto se moti; ne bodi tako prekleto
natančen / prekleto, ali je res tako
neumen
● Ta prekleta čudna majhna slovanska
drţava.
zatracený příd.
1. eksp. vyjadřuje negativní vztah
k osobě, věci: zavři ten zatracený
gramofon; ta zatracená baba bláznivá /
zatracené karty; kdyby nebylo toho
zatraceného pití / nadávka mlč, ty
zatracená kurvo
2. ekspr. vyskytuje se ve velmi vysokém
stupni a velké intenzitě: v tom
zatraceném horku / měli zatracené štěstí /
zatraceně se plete; nebuď tak zatraceně
důkladný / zatraceně, opravdu je tak
hloupý
● Ten zatracený divný malý slovanský
stát.
prescáti -ščíjem tudi -ščím dov., preščíj prochcat
preščíjte tudi preščì preščíte; prescál vulg. promočit močí: prochcat plenky
vulg. premočiti s sečem: prescati plenice
prescán -a –o prid.
prescana ţimnica
prochcán příd.
prochcaná ţíněnka
R
rìt ríti ţ
1. vulg. zadnjica: imel je strgane hlače,
da se mu je videla rit; voda mu je segala
do riti; poloţiti si blazino pod rit; udariti
po riti / po riti se je spustil po stopnicah
2. vulg. lesti komu v rit izkazovati komu
pretirano vdanost, prijaznost z namenom
pridobiti si naklonjenost; vulg. bati se za
svojo rit zase, za svoj položaj; vulg.
dobiti jih po riti biti tepen; vulg. za to bi
ga bilo treba po riti natepsti, kaznovati;
vulg. kar naprej so nam bili za ritjo so
nas zasledovali; vulg. nima drugega kot
golo rit je brez premoženja; vulg. tvoja
obleka je, kot bi jo kravi iz riti potegnil
zelo zmečkana
● Naj zmiga tisto svojo škotsko rit in mi
napiše.
prdel ţ
1. vulg. zadek: měl tak roztrhané kalhoty,
ţe mu byla vidět prdel; voda mu sahala
po prdel; poloţit si podušku pod prdel;
plácnout po prdeli / po prdeli sklouzl po
schodech
2. vulg.
lézt někomu do prdele
prokazovat
někomu
přehnanou
náklonost, vulg. bát se o svoji prdel, o
svoje postavení; vulg. za to by mu bylo
potřeba dát na prdel; vulg. neustále nám
byli za prdelí sledovali nás; vulg. nemá
nic neţ holou prdel je bez majetku; vulg.
tvoje oblečení vypadá, jako by ho krávě
z prdele vytáhli velmi zmačkané
● Ať pohne tou svojí skotskou prdelí a
napíše mi.
rítast -a -o prid.
prdelatý příd.
vulg. ki ima debelo, veliko zadnjico: vulg. ten, který má tlustý, velký zadek:
ritaste in prsate ţenske
prdeleté a prsaté ţeny
37
ritolízec -zca m
vulg. kdor si ponižujoče prizadeva za
naklonjenost, zlasti nadrejenih: izogibati
se ritolizcev
vyližprdelka, ližprdelka
vulg. ten, kdo se ponižuje kvůli
náklonnosti,
většinou
nadřízených:
vyhýbat se vyliţprdelkám/liţprdelkám
ritolíznik -a m
vulg. kdor si ponižujoče prizadeva za
naklonjenost,
zlasti
nadrejenih:
ritolizniki so se mu klanjali; bil je velik
ritoliznik
vlezprdelka, vlezdoprdelka
vulg. ten, kdo se ponižuje kvůli
náklonnosti,
většinou
nadřízených:
vlezprdelky/vlezdoprdelky
se
mu
klaněly;
byl
to
velký
vlezprdelka/vlezdoprdelka
S
scálnica -e ţ
vulg. seč: smrdeti, zaudarjati po scalnici
● Poskusi pizdenja ali sarkazma so se od
nje odbijali kot scavnica od rajčega
hrbta.
chcánky mn.
vulg. moč: smrdět, smrdí po chcánkách
● Pokusy o buzeraci a sarkasmus se od ní
odráţely jako chcanky od porcelánové
mušle.
scáti ščíjem tudi ščím nedov., ščíj ščíjte
tudi ščì ščíte; scál
vulg. izpraznjevati sečni mehur: ţivina je
nekaj bolna in kar naprej ščije / scati v
posteljo nehotno izpraznjevati mehur v
spanju / krvavo scati // opravljati malo
potrebo: scal je na roţe; zjutraj gre
najprej scat vulg. pri tem boš tako garal,
da boš kri scal; vulg. ni mogoče scati
proti vetru ni mogoče delati, ravnati
drugače kot večina
● Ves čas ščije in piha in vsi so
prehlajeni.
chcát
1. vulg. vyprazdňovat močový měchýř:
zvíře je nějaké nemocné a co chvíli
chčije / chcát v posteli neúmyslně
vyprázdnit močový měchýř ve spánku /
chcát krev // vykonat malou potřebu:
chcal na květiny; ráno jde napřed chcát
vulg. při tom budeš tak dřít, ţe budeš
chcát krev; vulg. není moţné chcát proti
větru není možné dělat, chovat se jinak
než většina
● Celou dobu chčije a fouká a všichni
jsou nachlazení.
sekrét -a m
vulg. stranišče: zanemarjen sekret
hajzl m
vulg. záchod: zanedbaný hajzl
skurbáti se -ám se dov.
vulg. postati vlačuga, vlačugar: dekle se
je skurbalo vulg. skurbal se je s to
ničvredno ţensko imel je ljubezenske,
spolne odnose
kurvit se
vulg. stát se prostitutkou, prostitutem:
dívka se kurvila vulg. kurvil se s tou
daremnou ţenou měl milostné, sexuální
vztahy
spezdéti se -ím se [pǝz] dov., spezdì se uprdnout si
hanl. vypustit plyny ze střev: někdo si
in spèzdi se
vulg. izločiti pline iz črevesja: nekdo se uprdnul
je spezdel
38
spízditi –m; spizdil dov.
vypadnout, zdrhnout, šlohnout
1. vulg. oditi: spizdite ven
1. hanl. odejít: vypadněte ven
2. vulg. ukrasti: spizdil denarnico in 2. hanl. ukrást: šlohl peněţenku a osobní
osebne dokumente
doklady
● Kam si mi spizdil?
● Kam jsi mi zdrhl?
spŕdniti se -em se dov.
vulg. izločiti pline iz črevesja: glasno se
sprdniti vulg. sprdnem se na vse to izraža
veliko omalovaževanje
prdnout, vyprdnout
vulg. vypustit plyny ze střev: hlasitě si
prdl vulg. vyprdneme se na to všechno
vyjadřuje velké pohrdání
sránje -a s
1. vulg. blato, iztrebki: krvavo sranje;
smrad po sranju
2. nizko kar je malo vredno,
nepomembno: rada kupuje kičaste
spominke in podobno sranje; kakšno
sranje pa si spet naslikal / v povedni rabi:
ta film je pravo sranje; vse skupaj je
veliko sranje
● Zakaj bi morala prenašati še taka
sranja.
sraní s, sračka ţ
1. vulg. lejno, výkaly: krvavé sraní,
smrad ze sraní
2. hanl. to, co je nedůležité: ráda kupuje
kýčovité suvenýry a podobné sračky;
jakou sračku jsi zase namaloval / ve
spojení: ten film je úplná sračka;
všechno dohromady je velká sračka
sráti sérjem nedov., sêrji serjíte (á ẹ́ )
1. vulg. iztrebljati se: golobi serjejo; šel
je srat za grm
2. v zvezi z ga počenjati neumnosti,
lahkomiselnosti: celo noč smo ga srali;
čas je ţe, da ga nehaš srati // delati
napake: v podjetju ga nekaj serjejo
3. ne serji ga, spet ni naredil izpita vulg.
ne bom dovolil, da mi bodo srali na
glavo da bi brezobzirno ravnali z menoj
srát, vysrat
1. vulg. kálet: holuby serou; šel se vysrat
za křoví
2. ve spojení s ním dělat hlouposti,
lehkomyslnosti: celou noc jsme ho srali;
uţ je na čase ho přestat srát // dělat
chyby: v podniku ho něco sralo
3. neser ho, zase neudělal zkoušku vulg.
nedovolím, aby mi srali na hlavu aby se
ke mně chovali bezohledně
● Proč bych měla snášet ještě takové
sračky.
strahopezdljív -a -o prid.
podělaný, posraný příd.
vulg.
strahopeten,
bojazljiv: vulg. bojácný, bázlivý: podělaný/posraný
strahopezdljiv čuvaj; biti strahopezdljiv
hlídač; být podělaný/posraný
strahopezdljívec -vca m
strašpytel m
vulg. strahopeten, bojazljiv človek: bil je hanl. bojácný, bázlivý člověk: byl to
strahopezdljivec
strašpytel
svínja -e ţ
1. nizko umazan človek: kakšna svinja si,
umij se
2. nizko ničvreden, malovreden človek:
ta človek je čisto navadna svinja / kot
psovka svinja pijana
prase s, svině ţ
1. hanl. špinavý člověk: jaké prase jsi,
umyj se
2. vulg. daremný, ničemný člověk: ten
člověk je úplně obyčejná svině / nadávka
opilá svině/prase
39
svínjski -a -o prid.
1. slabš. umazan: kako svinjske roke
imaš / pri tako svinjskem delu mora imeti
haljo
2. ekspr. ki se pojavlja v zelo visoki
stopnji, v močni obliki: pritisnil je
svinjski mraz ekspr. do njega je svinjski
hudoben, zloben; ekspr. danes smo imeli
svinjski dan naporen, težek; ekspr. imeti
svinjsko srečo glede na neprijetne,
neugodne okoliščine
zelo
veliko,
nepričakovano; ekspr. ţe ves mesec je
svinjsko vreme slabo, neugodno
zasviněný, sviňský příd.
1. hanl. ušpiněný: jaké zasviněné ruce
máš / při takové sviňské práci musí mít
plášť
2. ekspr. vyskytuje se ve velmi vysokém
stupni, silné intenzitě: dostal ho sviňský
mráz ekspr. dnes jsme měli sviňský den
namáhavý, težký; eskpr. mít sviňské štěstí
vzhledem k nepříjemným okolnostem
velmi velké, neočekávané; ekspr. uţ celý
měsíc sviňské počasí špatné, nepříznivé
svínjsko prisl.
sviňsky, kurevsky přísl.
svinjsko se napiti; kovček je svinjsko sviňsky/kurevsky se napít; kufr je
teţek; hiša je stala svinjsko veliko
sviňsky/kurevsky těţký; dům se stal
sviňsky/kurevsky velkým
T
trouba m, trubka ţ
hanl.
omezený,
hloupý
člověk:
neposlouchej ty trubky, ten člověk je
trouba/trubka / nadávka co to říkáš,
troubo hloupý
● Boš še vedno tisti tepec, ki sem ga ● Budeš ještě pořád ten trouba, kterého
znala kdove zakaj tako dobro prenašati?
jsem uměla kdoví proč tak dobře snášet?
têpec -pca m
slabš. omejen, neumen človek: ne
poslušaj teh tepcev; ta človek je tepec /
kot psovka kaj pa govoriš, tepec neumni
U
ubrísan -a -o prid.
pog., ekspr. čudaški, neumen: smešen,
malo ubrisan človek; mahal je z rokami
kot ubrisan
střelený příd.
ekspr. podivínský, hloupý: směšný,
trochu střelený člověk; mával s rukama
jako střelený
uscánec -nca m
vulg. deček, ki še ne more zavestno
uravnavati odvajanja seča: previla je
malega uscanca
počůránek m
vulg. chlapec, který ještě nemůže vědomě
ovlivnit vylučování moči: přebalila
malého počůránka
uscáti se uščíjem se tudi uščím se dov.,
uščíj se uščíjte se tudi uščì se uščíte se;
uscál se
vulg. izprazniti sečni mehur: od strahu se
je uscal // opraviti malo potrebo:uščije se
uchcat si
vulg. vyprázdnit močoý měchýř: ze
strachu si uchcal // vykonat malou
potřebu: uchcal si
40
usránec -nca m
vulg. kdor je umazan z blatom, iztrebki:
previti malega usranca // bojazljiv,
strahopeten človek: ti usranci ne bodo
nič opravili // nepomemben, ničvreden
človek: ta usranec se nas upa še ţaliti
pokakánek m, posera m
vulg. ten, kdo je ušpiněný od lejna,
výkalu: přebalit malého pokakánka //
bojácný, bázlivý člověk: ti poserové nic
nevyřídí // nedůležitý, daremný člověk:
ten posera se nás snaţí uráţet
usráti se usérjem se dov., usêrji se
userjíte se
vulg. iztrebiti se: otrok se je usral; usrati
se v hlače; usrati se od strahu vulg.
userjem se na njegove nasvete ne cenim
jih, ne upoštevam jih; vulg. usrati se pred
kom zbati se, izgubiti pogum in zato
odnehati
posrat se, srát
vulg. vykálet se: dítě se posralo; posrat se
do kalhot; posrat se ze strachu vulg. seru
na jeho rady nevážím si jich, neuznávám
je; vulg. posrat se před někým bát se,
ztratit rozum a kvůli tomu ustoupit
usrán -a -o prid.
1. otrok je bil po nogah ves usran; usrane
hlače
2. umazan, nečist: kaj si delala, da imaš
tako usrano obleko; ne jej z usranimi
rokami / ne hodi po sobi z usranimi
čevljii; to je usrano delo
3. nepomemben, ničvreden: to je naredil
za nekaj usranih fickov; zaradi te usrane
kupčije se pa res ne bomo prepirali / kot
psovka molči, reva usrana vulg. pa prideš
v takle usran hotel neugleden, slab; vulg.
danes je pa res usrano vreme deževno,
oblačno
podělaný, posraný, zasraný příd.
1. dítě bylo na nohách celé
podělané/posrané;
podělané/posrané/zasrané kalhoty
2. umazaný, špinavý: co jsi dělala, ţe máš
tak zasrané oblečení; nejez se zasranýma
rukama /
nechoď po pokoji se
zasranýma
botama;
to
je
podělaná/posraná práce
3. nedůležitý, daremný: to udělal pro pár
posraných vinder; kvůli tomu posranému
obchodu se opravdu nebudeme hádat /
nadávka mlč, posraný chudáku vulg. a
příjdeš do takového posraného hotelu
neuznávaný, špatný; vulg. dnes je
skutečně posrané počasí dešivo, oblačno
● Vypadám totálně zasraná.
● Totalno usrana zgledam.
Z
zadrekáti -ám dov.
vulg. z iztrebki narediti nečisto: kokoši
so zadrekale dvorišče / v hlevu si je
zadrekal hlače zamazal z blatom, iztrebki
// zamazati sploh: avtomobil ga je
oškropil in zadrekal
zasrat
vulg. výkaly udělat nečisto: slepice
zasraly dvůr / v chlévu si zasral kalhoty
lejnem, výkaly // ušpinit všeobecně: auto
ho postříkalo a zasralo
zadrekán -a –o prid.
z ilovico zadrekana kočija
zasraný příd.
hlínou zasraný kočár
41
zajébati -am in zajêbati -am dov.
vulg. narediti, povzročiti komu kaj
nezaželenega, slabega: ta človek me je
ţe večkrat zajebal // poslabšati, otežiti
kaj s čim neustreznim: s svojo
odsotnostjo je poloţaj še bolj zajebal
● Dve uri čakala na napačnem mestu in
da je vse skupaj zajebala.
nasrat, posrat
vulg. udělat, způsobit někomu něco
nežádoucího, špatného: ten člověk mě uţ
víckrát nasral // zhoršit, zkomplikovat
něco něčím nevhodným: svým přístupem
si postavení ještě více posral
● Čekala dvě hodiny na špatném místě a
všechno posrala.
zajébati se, in zajêbati se
zmotiti se: zajebal si se, nikogar ni več tu
posrat
splést se: posral ses, nikdo tu uţ není
zajéban in zajêban -a -o
1. biti v zajebanem poloţaju; čutil se je
zajebanega
2. ki izraža negativen odnos do osebe,
stvari: kdo bo gledal ta zajebani film
debilní, blbý příd.
1. být v debilním/blbém stavu; cítil se
debilně/blbě
2. který vyjadřuje negativní vztah
k osobě, věci: kdo se bude dívat na ten
debilní film
zajebávati -am nedov.
1. vulg. dražiti koga, norčevati se iz
koga: vsi ga zajebavajo zaradi tistega
dogodka
2. delati, povzročati komu kaj
nezaželenega, slabega: avto me spet
zajebava
mrdat, srát
1. vulg. dráždit někoho, dělat si z někoho
blázna: všichni ho mrdají kvůli tam té
události
2. dělat, způsobovat někomu něco
nežádoucího, špatného: auto mě zase
sere
zajebávati se
srát
1. šaliti se: ne zajebavaj se, povej po 1. dělat si legraci: neser, řekni to po
resnici
pravdě
2. truditi se, mučiti se: dolgo sem se 2. namáhat se, trápit se: dlouho jsem se
zajebaval, preden sem odkril napako
s tím srala, neţ jsem našla chybu
zakurbáti -ám dov.
vulg. zakurbati celo premoţenje
promrdat
vulg. promrdral všechen majetek
zasráti -sérjem dov., zasêrji zaserjíte
1. vulg. z iztrebljanjem umazati: muhe so
zasrale ves zid // umazati, onesnažiti
sploh: vse potoke so zasrali s
kemikalijami / z umazanimi škornji je
zasral stanovanje
2. v zvezi: narediti neumnost,
lahkomiselnost: upam, da ga nisi kaj
zasral; boste videli, da ga bodo zasrali
vulg. to zadevo so čisto zasrali z
napačnim
ravnanjem,
govorjenjem
pokvarili
● Potem je kompletno zasral dvesto
strani neke ekonomske lekture.
zasrat, posrat
1. vulg. umazat výkaly: mouchy zasraly
celou zeď // umazat, znečistit všeobecně:
všechny potoky zasrali chemikáliemi / se
špinavýma botama zasral byt
2. ve spojení: udělat hloupost,
lehkomyslnost: doufám, ţe jsi to
neposral; uvidíte, ţe to posrali vulg. tu
věc úplně posrali chybným zacházením,
mluvením pokazili
● Pak kompletně posral dvě stě stran
nějaké ekonomické korektury.
42
zasráti se
zaradi napačnega ravnanja, govorjenja
izgubiti ugled: tako se je zasral, da ga
nihče več ne jemlje resno / pri vseh so se
zasrali
posrat se
kvůli chybnému zacházení, mluvení
ztratit úctu: tak to posral, ţe mu nikdo
nevěří / u všech si to posrali
zasrán -a -o:
zasrane šipe; vse je zasrano
zasráný, posraný příd.
zasraná skla; všechno je zasrané/posrané
43
3.6 INDEKS
B
bêbec
bêbček
bêdast
bêdasto
blêsav
budálo
bútast
buzaránt
D
drèk
drekáč
drêkast
drekáti
drkáč
drkati
F
fúkati
G
govédo
I
idiót
idiótski
J
jébati
jebémti
jóšk
K
kavsati
kokóš
kôza
kráva
kretén
kreténski
kupleráj
kúrba
kurbáti se
kúrbica
kurbír
kurbírstvo
kurbíšče
kúrec
kúrčev
kurva
kúzla
sekrét
skurbáti se
spezdéti se
spízditi
spŕdniti se
sránje
sráti
strahopezdljív
strahopezdljívec
svínja
svínjski
svínjsko
T
têpec
U
ubrísan
uscánec
uscáti se
usránec
usráti se
usrán
Z
zadrekáti
zadrekán
zajébati
zajébati se
zajéban
zajebávati
zajebávati se
zakurbáti
zasráti
zasráti se
zasrán
M
metáti
N
nasráti
O
oscáti
osráti
P
pánkrt
pezdèc
pezdéti
píčka
pízda
pizdaríja
pizdún
podrekáti
podrekáti se
podréti
pofúkan
pofúkati
pojáhati
poscánec
poscáti
poscáti se
poscán
posránec
posráti
posráti se
posrán
prásec
prasíca
pŕdec
prdéti
pŕdniti
preklét
prescáti
prescán
R
rìt
rítast
ritolízec
ritolíznik
S
scálnica
scáti
44
4. ZAKLJUČEK
V svoji bakalarski diplomski nalogi Vulgarizmi v slovenskem jeziku sem se
ukvarjala s slovenskimi vulgarizmi. Praktični del mojega dela je analiza vulgarizmov in
slovensko-češki slovarček izbranih vulgarizmov.
V teoretičnem delu sem se ukvarjala s teorijo vulgarizmov. Vulgarizmi spadajo
med čustveno obarvane besede, ki označujejo ekspresive, uvrščamo jih v ekspresive z
čustveno negativnim odnosom. Dalje sem navedla nekoliko konkretnih definicij
vulgarizmov, tako iz česke, kakor tudi iz slovenske literature. Definicija vulgarizmov v
češčini in slovenščini se bistveno ne razlikuje. Vulgarna beseda izraţa negativen in
močno čustven odnos k stvari ali osebi, na katero je usmerjena. Uporabo nizkih besed
druţba večinoma šteje za neustrezno. Te besede skoraj izključno zadevajo tabuizirane
teme, kot je seksualno obnašanje, izločanje urina ali blata. Slovenske vulgarizmi
nastopajo v poročevalskih besedilih novejšega časa. 41 Nizke besede pogosto izhajajo iz
tujega jezika, s katerim je prebivalstvo pogosto v stiku.42 V slovenščini lahko vidimo
vpliv nemščine in močen vpliv srbščine pri vulgarizmih. Eden izmed naslednjih virov
nizkih besed je sprememba pomena.43 V teoretičnem delu sem tudi obrobno omenila
odnos vulgarizmov k medjezikovni homonimiji in k izposojenkam iz nemščine. Prvo
polovico svoje naloge sem zaključila z zgodovino slovenskih kletvic in psovk.
V praktičnem delu sem se ukvarjala z analizo vulgarizmov v knjigi Andreja
Skubica Grenki med in v češkem prevodu PhDr. Petra Mainuša Hořký med. Ugotovila
sem, da so med najpogostejšimi vulgarizmi v knjigi: jebemti (26), preklet (15), kretenski
(15), kurac (12), kreten (12), sranje (11), idiotski (10). V prevodu knjige v češčino so to
pa besede: pitomý (17), kurva (16), do prdele (15), kretén (12), do hajzlu (8), zatracený
(7), sračka (6). Izmed izbranih, najpogosteje uporabljenih besed, se je za prevod
pokazala kot najbolj zapletena beseda kurac, ta beseda je bila v knjigi uporabljena
dvanajstkrat in pri prevodu knjige je bila prevedena v devet različnih besed. Nasproti
temu, kot najmanj komplicirana za prevod, se je pokazala beseda kreten, ta beseda je
bila v knjigi uporabljana tudi kot prejšnja beseda dvanajstkrat in prevedena enajstkrat z
41
KOROŠEC, Tomo. Stilistika slovenskega poročevalstva. Ljubljana: ČZD Kmečki glas, 1998, s. 21.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgarismus
43
Prav tam.
42
45
besedo kretén in enkrat kot debil. Zahvaljujoč analizi vulgarizmov sem tudi ugotovila,
da je prevajanje vulgarizmov res naporno in komplicirano ter da prevajalec mora biti pri
prevajanju vulgarnih besed zelo kreativen. Največja kreativnost je nujna pri prevanju
teh besed, ki v češčini ne obstajajo, naprimer pizda ji materina, jebemtiboga ali
jebemtimater. Ugotovila sem tudi, da obstajajo v slovenščini vulgarne besede, ki jih v
češčini lahko najdemo, ampak ne uporabljajo se v češčini tako pogosto, naprimer
idiotski in kretenski. Zato je ustrezno ne prevajati jih dobesedno.
Po analizi vulgarizmov sem oblikovala slovensko-češki slovarček izbranih
vulgarizmov. Gesla za slovarček sem izbrala iz Slovarja slovenskega knjižnega jezika
(SSKJ) in tudi iz vulgarnih besed, ki so bile uporabljene v knjigi Grenki med. Gesla so v
slovarčku urejena po abecednem redu po slovenskem izrazu. Pri tvorjenju gesla sem
izhajala iz predloge tvorjenja gesel v SSKJ. Za preglednost sem slovarček sestavila
zrcalno. Slovenske opise gesel sem prevedla v češčino in sem jim dodala češke
ekvivalente. Gesla so v slovarčku tiskana krepko. Samostalnikom sledi oznaka za spol,
glagoli so podani v nedoločniku, pridevniki so pisani v nedoločni obliki. Slovarček
vsebuje 107 gesel.
Največje teţave pri pisanju bakalarskega dela sem imela pri iskanju literature
namenjene na teoriji vulgarizmov. Ugotovila sem, da v strokovnih slovenskih in tudi
čeških knjigah namenjenih kulturi jezika ni posvečeno veliko pozornosti vulgarizmom.
Tema vulgarizmi v slovenskem jeziku je zelo zanimiva in sem prepričana, da bi
bilo smiselno posvetiti ji več časa in prostora v magistrskem delu, ker problematika
vulgarizmov bila, je in bo tudi nadalje aktualna.
46
5. RESUMÉ
Ve své bakalářské diplomové práci Vulgarizmi v slovenskem jeziku jsem se
věnovala vulgarismům ve slovinském jazyce. Součástí mé práce je analýza vulgarismů
a slovinsko-český slovníček vulgarismů.
V teoretické části jsem se věnovala teorii vulgarismů. Vulgarismy patří do
citově zabarvených slov, která označujeme jako expresiva, řadíme je do expresiv
s citově záporným příznakem. Dále jsem uvedla několik konkrétních definic
vulgarismů, jak z české, tak slovinské literatury. Definice vulgarismů v češtině a
slovinštině se výrazně neliší. Vulgární slova vyjadřují negativní a silně emotivní postoj
k věci či osobě, vůči kterým jsou mířeny. Pouţívání vulgárních slov je společností
povaţováno za nevhodné. Tyto slova se téměř výhradně týkají tabuizovaných témat,
kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice. Vulgární slova často
pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká.44 Ve slovinštině
můţeme vidět vliv němčiny a silný vliv srbštiny ve vulgarismech. Jedním z dalších
zdrojů sprostých slov je změna významu.45 V teoretické části jsem se také okrajově
zmínila o vztahu vulgarismů k jazykové homonymii a ke slovům převzatým z němčiny.
První polovinu své práce jsem zakončila historií slovinských nadávek a klení.
V praktické části jsem se zabývala analýzou vulgarismů v knize Andreje
Skubice Grenki med a v českém překladu PhDr. Petra Mainuše Hořký med. Zjistila
jsem, ţe nejčastějšími vulgarismy v knize jsou: jebemti (26), preklet (15), kretenski
(15), kurac (12), kreten (12), sranje (11) a idiotski (10). V překladu knihy do češtiny to
jsou slova: pitomý (17), kurva (16), do prdele (15), kretén (12), do hajzlu (8), zatracený
(7) a sračka (6). Z vybraných, nejčastěji pouţitých slov se pro překlad ukázalo nejvíce
problematické slovo kurac, toto slovo bylo v knize pouţito dvanáctkrát, a v překladu
knihy bylo přeloţeno do devíti různých slov. Naproti tomu, jako nejméně komplikované
pro překlad se ukázalo slovo kreten, toto slovo bylo v knize taktéţ pouţito, jako
předchozí slovo dvanáctkrát, a přeloţeno jedenáctkrát slovem kretén a jednou slovem
debil. Díky analýze vulgarismů jsem si také potvrdila svoji domněnku, ţe překládání
44
45
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgarismus
Prav tam.
47
vulgarismů je opravdu náročné a komplikované, překladatel musí být při překládání
vulgárních slov velmi tvůrčí. Nejvíce kreativnosti je potřeba při překládání slov, které
v češtině neexistují, například pizda ji materina, jebemtiboga nebo jebemtimater. Také
jsem zjistila, ţe se ve slovinštině vyskytují vulgární slova, která můţeme najít i v
češtině, ale na rozdíl od slovinštiny jsou tyto slova v češtině méně frekventovaná,
například slova idiotski a kretenski. Taková slova je vhodné nepřekládat doslovně, ale
raději je nahradit slovem, které je frekventovanější.
Po analýze vulgarismů jsem vytvořila slovinsko-český slovníček vybraných
vulgarismů. Hesla pro slovníček jsem vybrala ze Slovníku slovinského knižního jazyka
(Slovar slovenskega knjižnega jezika - SSKJ) a také z vulgárních slov, která byla pouţita
v knize Grenki med. Hesla jsou seřazena v abecedním pořadí podle slovinského výrazu.
Při tvoření hesla jsem vycházela z předlohy v SSKJ. Pro přehlednost jsem slovníček
zpracovala zrcadlově. Slovinské výklady hesel jsem přeloţila do češtiny a přidala české
ekvivalenty. Hesla ve slovníčku jsou označena tučně. U kaţdého hesla je uveden slovní
druh. U podstatných jmen je uveden rod, a u sloves je tvar v infinitivu. Slovníček
obsahuje 107 hesel.
Největší problémy při psaní bakalářské práce jsem měla při hledání literatury
zaměřené na teorii vulgarismů. V odborné jazykovědné slovinské i české literatuře není
vulgarismům věnováno mnoho pozornosti.
Vulgarismy ve slovinském jazyce jsou velmi zajímavé téma. Osobně jsem
přesvědčena, ţe by mělo smysl, věnovat tomuto tématu více času a prostoru v
magisterské diplomové práci, protoţe problematika vulgarismů byla, je a bude nadále
aktuální.
48
6. SEZNAM LITERATURE
Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002.
Etymologický slovník jazyka českého', Václav Machek. – Fotoreprint 3. vyd. z roku
1971. – Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997.
HOLUB, J. - LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním
zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2006.
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2009.
KOROŠEC, Tomo. Stilistika slovenskega poročevalstva. Ljubljana: ČZD Kmečki glas,
1998.
NEŢMAH, Bernard. Kletvice in psovke. Ljubljana: Nova revija, 1997.
OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Kryptadia : příspěvky ke studiu pohlavního života našeho
lidu. Díl 1. Praha: Paseka, 1999.
OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Kryptadia : příspěvky ke studiu pohlavního života našeho
lidu. Díl 2. Praha: Paseka, 1999.
OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Kryptadia : příspěvky ke studiu pohlavního života našeho
lidu. Díl 3. Praha: Paseka, 2000.
OBRÁTIL, Karel Jaroslav. Velký slovník sprostých slov. Praha: Lege Artis, 1999.
OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. Praha: Ivo
Ţelezný, 1992.
PANČÍKOVÁ, Marta. Nekoľko príkladov medzijazykovej homonymie - slovinčina,
slovenčina. Obdobja 20. Ljubljana, 2001.
49
PIRMAN, Alenka. Artice horulae. Ljubljana: SCCA-Ljubljana, 1997.
Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
PANGOS, Inge., PIRMAN, Alenka. Razvezani jezik. Ljubljana: Pleško, 2007.
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001.
SKUBIC, Andrej E. Grenki med. Maribor: Litera, 2007.
SKUBIC, Andrej E. Hořký med. Přeloţil Petr Mainuš. Blansko: DUHA Press, 2009.
Slovar slovenskega knjižnjega jezika. Ljubljana: Drţavna zaloţba Slovenije, 1997.
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005.
Slovník spisovného jazyka českého I, II, III, IV. Praha: Československá akademie věd,
1960, 1960, 1966, 1971.
ŠKERLJ, Ruţena: Češko-slovenski = Slovensko-češki slovar. Ljubljana: Drţavna
zaloţba Slovenije, 2004.
TOPORIŠIČ, Joţe. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva zaloţba,
1992.
TOPORIŠIČ, Joţe. Slovenska slovnica. Maribor: Zaloţba Obzorja, 2000.
ZIMA, Jaroslav. Expresivita slova v současné češtině. Praha: ČSAV, 1961.
50
7. SEZNAM VIROV
Český národní korpus. Dostopno iz: http://www.korpus.cz
Slovenski korpus. Dostopno iz: http://www.fidaplus.net
Slovar slovenskega knjižnega jezika. Dostopno iz: http://bos.zrc-sazu.si/
Razvezani jezik. Dostopno iz: http://www.razvezanijezik.org/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulgarismus
http://sl.wikipedia.org/wiki/Andrej_Skubic
http://sl.wikipedia.org/wiki/La%C5%BEni_prijatelji_%28jezikoslovje%29
http://sl.wikipedia.org/wiki/Sposojenka
http://www.studentskazalozba.si/si/avtor.asp?id_Avtor=578
51